Minimální mzda je v mnoha zemích tak nízká, že neumožňuje život nad hranicí chudoby. V Česku je situace extrémní a všimli si toho už i Němci. Web Zeit.de popisuje Českou republiku jako otřesný případ toho, jak se to dělat nemá.
Minimální mzda je považována za důležitý nástroj k zamezení chudoby. Podle tohoto konceptu by člověk měl být schopen se svou prací uživit. I proto existuje ve třech ze čtyř zemí OECD. V mnoha případech ale minimální mzda není dostačující k tomu, aby rodina žila nad hranicí chudoby.
„Nejvíc extrémním příkladem je situace v České republice,“ píše Zeit o Česku jako o odstrašujícím případu. „Aby uživil rodinu, musí rodič samoživitel týdně pracovat téměř dvakrát tak dlouho, než je standardní pracovní doba,“ vysvětluje Zeit německým čtenářům.
Jednoduše řečeno, pracuje-li jen jeden z rodičů a pobírá minimální mzdu, nemá rodina šanci nebýt chudá. V Čechách by samotný rodič musel pracovat 79 hodin týdně, aby rodina žila nad hranicí chudoby.
Základní sazba minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin je v Česku 9 200 Kč za měsíc nebo 55 Kč za hodinu. Když rodina zaplatí za vodu, nájem a elektřinu, často jim z minimální mzdy nezbude ani koruna na potraviny nebo oblečení. Natož na něco navíc.
Za chudého se považuje každý, jehož čistý měsíční příjem nedosahuje 60 % čistého příjmu mediánu mzdy. Pravidelná pracovní doba 40 hodin týdně za minimální mzdu v některých zemích včetně Česka nestačí na to, aby rodina žila nad hranicí chudoby.
Jak unikne rodič se 2 dětmi chudobě? Musí pracovat za dva
Poměrně špatně je na tom i Estonsko, Řecko nebo Španělsko. Oproti Česku jsou na tom ale stále dobře. Aby nebyli chudí, stačilo by jim pracovat o bezmála dvacet hodin týdně méně, než u nás. Naproti tomu třeba v Británii stačí samoživitelům za stejných podmínek odpracovat jen šestnáct hodin týdně.
Minimální mzda platí v Německu od začátku roku. Hodinová minimální mzda tam je 8,50 eura (225 Kč) za hodinu.
Zdroj: mediafax / Thinkstock
