VZO OS STAVBA ČR

Nestarejte se o muže za oponou

Válka za nezávislost

Za královským trůnem stojí něco většího než je král sám. (Sir William Pitt  HOUSE OF LORDS 1770)

Světu vládne někdo úplně jiný než si lidé, kteří nevidí za oponu. (Benjamin Disraeli  English Statesman r.1844)

Skutečná pravda je taková, že velké finance měly vládu pod palcem již od dob vlády Andrea Jacksona. (Franklin D. Roosevelt)

Rokem 1775 v USA začíná válka za nezávislost. Americké kolonie se snažily osamostatnit od represivní anglické monarchie. Přestože za příčinu revoluce se uvádějí různé důvody, jeden vyčnívá nad ostatními jako primární příčina. Anglický král Jiří III. postavil mimo zákon nezávislou měnu, kterou pro sebe vydávaly anglické kolonie. Namísto vlastních peněz je nutil půjčovat si peníze od centrální anglické banky – za úrok. Tím se ale kolonie dostávaly do dluhu. Jak později napsal Benjamin Franklin: „To že král Jiří III. odebral koloniím možnost používat čestný peněžní systém, který osvobodil běžné lidi ze sevření finančními manipulátory, bylo pravděpodobně primární příčinou revoluce.“ V roce 1783 získala Amerika nezávislost na Anglii. Její boj proti konceptu centrální banky a zkorumpovaným nenasytným mužům, kteří s ní byli spojeni však teprve začal.

Co je centrální banka? Je to instituce, která produkuje peníze pro celý národ. Na základě historického precedensu jsou pro centrální banku neodmyslitelná dvě privilegia: Ovládání úrokových sazeb a množství peněz v oběhu, nebo-li inflaci. Centrální banka vládní ekonomiku penězi nezásobuje, ale půjčuje jí je za úrok. Potom pomocí zvyšování a snižování množství peněz v oběhu, reguluje centrální banka jejich hodnotu. Je důležité pochopit, že celý tento systém může dlouhodobě vytvořit jedinou věc. Dluh. Pro pochopení tohoto podvodu nemusíte být žádný chytrák. Každý dolar vydaný do oběhu centrální bankou  je od ní vypůjčený za nějaký úrok. To znamená, že každý dolar je vlastně dolar plus určité procento dluhu. A protože centrální banka má monopol na tvorbu peněz pro celou zemi a každý dolar dá do oběhu okamžitě s dluhem, kde se vezmou peníze na splacení tohoto dluhu? Může je vydat opět jen centrální banka. To znamená, že centrální banka musí neustále zvyšovat množství peněz, aby dočasně pokryla nesplacený dluh, který sama vytvořila. A protože jsou nové peníze dávány do oběhu opět za úrok, vytváří se ještě větší dluh.

Výsledkem takového systému je otroctví, protože pro vládu a tým jejích lidí je nemožné vysvobodit se z tohoto sebe-generujícího se dluhu. Zakladatelé USA si toho byli velmi dobře vědomi.

„Domnívám se, že bankovní instituce jsou nebezpečnější než armády… Pokud americký lid někdy dovolí soukromým bankám ovládat jeho měnu… banky a korporace, které okolo nich vyrostou, připraví lidi o všechen majetek, až se jednou jejich děti probudí bez domova na kontinentě, který dobili jejich otcové.“( THOMAS JEFFERSON 1743-1826)

„Pokud chcete zůstat otroky bankéřů a ještě si platit za své vlastní zotročení, nechte je dále vytvářet peníze a ovládat kredit národa.“ ( SIR JOSIAH STAMP 1880-1941)

Na začátku 20 století bylo v USA založeno a odstraněno několik centrálních bankovních systémů podsunutých bezohlednými zájmy bankéřů. V té době byly ve finanční a obchodní sféře dominantní rodiny Rockefellorů, Morganů, Warburgů a Rothschildů.

Po roce 1900 se opět snažili prosadit legislativu na vytvoření další centrální banky. Věděli však, že vláda ani veřejnost nejsou příznivě nakloněny takovéto instituci. Potřebovali tedy vyvolat incident, který by ovlivnil veřejné mínění. A tak J.P.Morgan, veřejně považovaný za finančního velikána té doby využil svého masivního vlivu a zveřejnil fámy, že prominentní banka v New Yorku není schopna platit, nebo že zbankrotovala. Morgan dobře věděl, že tím způsobí velikou hysterii, která se dotkne i jiných bank. Tak se i stalo. Veřejnost ze strachu že přijde o své úspory, začala ve velkém vybírat peníze z bank. Následkem toho musely banky stáhnout své půjčky a lidé, kteří tyto půjčky měli, museli prodat svůj majetek, aby bance půjčku splatili. Následovala spirála bankrotů, opětovných přivlastnění a zmatku. O tomto incidentu o několik let později Frederik Allen z LIFE Magazíne napsal:

„Morgan využil možnosti, aby vyvolal paniku a chytře ji vedl v jejím vývoji.“

Neuvědomujíc si tento podvod, kongres nařídil vyšetření této paniky. Vyšetřování vedl senátor Nelson Aldrich, který měl důvěrné spojení s bankovními kartely a později se přižení do rodiny Rockefellerů. Komise pod Aldrichovým vedením doporučila vytvoření centrální banky. To mělo zaručit aby se panika z roku 1907 už nikdy neopakovala. To byl ten podnět, který  mezinárodní bankéři potřebovali ke spuštění svého plánu. Roku 1910 se uskutečnilo tajné setkání na půdě J.P.Morgana na ostrově Jekyll Islandu u pobřeží státu Georgia. Bylo to právě zde, kde byl sepsán zákon umožňující vznik centrální banky – Federál Reserve Act. Tato legislativa pocházela od bankéřů, nikoli od zákonodárců. Toto setkání bylo zcela utajené před zraky vlády i veřejnosti. Přibližně 10 osob, které se ho účastnily, dokonce ani nepoužívaly při komunikaci vlastní jména. Po sepsání zákona byl odevzdán jejich politickému zástupci – senátoru Nelsonu Aldrichovi, aby ho protlačil kongresem. V roce 1913 se díky vydatnému sponzoringu ze strany bankéřů stal presidentem Woodrow Wilson. Wilson už tehdy prohlásil, že zákon Federál Reserve Act podepíše – jako protislužbu za podporu jeho kampaně bankéři. Dva dni před Vánoci, v době, kdy byla většina kongresu doma se svými rodinami, byl tento zákon odhlasován a Wilson ho následně podepsal.

O rok později Wilson s lítostí napsal:

„Náš skvělý industriální národ je ovládán jejich systémem kreditu. Tento systém je koncentrovaný v soukromých rukách. Růst našeho národa, stejně jako všechny naše aktivity, jsou v rukách hrstky lidí… Jen kdyby jejich kroky mohly být čestné a v zájmu veřejnosti, jsou přímo zaměřené na podnikání ve kterém jsou zahrnuty jejich peníze. Jsou omezováni jen svými vlastními limity. Potlačují, ovládají a ničí pravou ekonomickou svobodu. Stali jsme se nejkontrolovanější vládou v celém civilizovaném světě. Už nejsme vláda s možností svobodného rozhodování, nejsme vláda volená většinou, ale vláda ovládaná malými skupinkami dominantních lidí.“

Kongresman Louis McFadden taktéž řekl pravdu o přijetí tohoto zákona: „Buduje se tu celosvětový bankovní systém, superstát, řízený mezinárodními bankéři, kteří spolupracují na zotročení světa pro svoje vlastní potěšení. FED (centrální banka) převzala moc nad vládou.“

Veřejnosti bylo řečeno, že centrální banka bude ekonomickým stabilizátorem a inflace a ekonomická krize jsou věcí minulosti. Jak však historie ukázala, pravdou byl přesný opak. Mezinárodní bankéři nyní měli elegantní mašinérii na rozšiřování a dosahování svých osobních ambicí. Například, v letech 1914 – 1919 zvýšila centrální banka množství peněz v oběhu skoro o 100%. Následkem toho byly rozsáhlé půjčky malým bankám a veřejnosti. Potom v roce1920 centrální banka stáhla zpět velkou část peněz z oběhu, což způsobilo, že banky, které měly od ní půjčeno, musely svým klientům vypovědět velké množství půjček a stejně jako v roce 1907, nastal masivní výběr bankovních vkladů, bankroty a kolapsy. Zbankrotovalo více než 5400 bank stojících mimo Federální Reservní Systém. Tím se ještě více upevnil monopol malé skupiny mezinárodních bankéřů. Vědom si toho zločinu, poslanec Lindberg v roce 1921 předstoupil a  prohlásil:

„Pod rouškou zákona o centrální bance je panika vytvářena vědeckým způsobem. Momentální panika je první vědecky vytvořenou panikou a funguje stejně dokonale, jako když řešíme matematickou rovnici.“

Avšak panika v roce 1920 byla jenom zahřívacím kolem. V letech 1921 až 1929 centrální banka opět zvýšila množství peněz v oběhu. To opět mělo za následek hodně půjček pro veřejnost a komerční banky. Na trhu cenných papírů se též objevil nový typ půjčky – tzv. marginální půjčka. Velmi zjednodušeně, arginální půjčka dovolovala investorovi složit pouze 10% ceny cenného papíru a zbývajících 90% bylo poskytnuto prostřednictvím bursovního makléře. Jinak řečeno. Někdo mohl vlastnit cenné papíry o hodnotě 1000 dolarů, ale k jejich získání mu stačilo pouze 100 dolarů. Tato metoda byla asi tak rok velmi populární. Zdálo se, že každý na trhu vydělával. Tento typ půjčky však měl jeden háček. O její splacení mohlo být požádáno kdykoli a musela být splacena do 24hodin. Tento krok se nazývá „výzva na dodatkovou úhradu“. Jeho typickým následkem je, že majitel musí prodat cenné papíry, které za tuto půjčku pořídil. Několik měsíců před říjnem 1929 J.D.Rockefeller, Bernard Baruch a jiní zasvěcení hráči v tichosti odešli z trhu. 24 října 1929 začali New Yorští finančníci  požadovat splacení těchto marginálních půjček ve velkém. To okamžitě na trhu spustilo rozsáhlý výprodej, jelikož každý musel získat peníze na splacení marginální půjčky. Opět nastává masový výběr bankovních vkladů. Zbankrotovalo více jak 16 tisíc bank. To bankéřům umožnilo ne jen koupit konkurenční banky s výraznou slevou, ale taktéž koupit celé korporace doslova za pakatel. Byla to největší krádež v americké historii. To však ještě nebyl konec. Místo toho, aby centrální banka zvýšila množství peněz v oběhu a uzdravila tak trh z kolapsu, stáhla z něho peněz ještě více a způsobila tak jednu z největších depresí v historii. Znovu rozhněvaný poslanec Louis McFadden, dlouhodobý odpůrce kartelů začal prosazovat trestní odpovědnost vůči vedení centrální banky. O kolapsu a depresi prohlásil:

„Byla to precisně naplánovaná událost. Mezinárodní bankéři chtěli do společnosti přinést zoufalství, aby se mohli stát vládci nás všech.“

Po dvou neúspěšných pokusech o jeho zavraždění byl třetí pokus úspěšný. McFaddena otrávili na banketu před tím, než mohl prosadit trestní odpovědnost vůči vedení FED. Poté co bankéři zubožili společnost, rozhodli se odstranit krytí bankovek zlatem. Aby to mohli udělat, potřebovali získat zbývající zlato v systému. A  tak pod záminkou „pomoc k ukončení ekonomické deprese“ přišel v roce 1933 zákon o povinnosti odevzdat zlato. Pod hrozbou desetiletého trestu byl každý Američan povinen odevzdat všechny zlaté předměty do státní pokladnice. Tím byla veřejnost obrána o poslední málo bohatství, které jí zůstalo. Koncem roku 1933 bylo krytí bankovek zlatem zrušeno. Když se podíváte na dolarovou bankovku z doby před r.1933 je na ní napsáno, že je směnitelná za zlato. Když se podíváte na dolar dnes, stojí tam, že je to legální prostředek k platbě – to znamená, že není krytý absolutně ničím. Je to bezcenný papír. Jediné, co penězům dává hodnotu je to, kolik se jich nachází v oběhu. Proto moc regulovat množství peněz je totéž jako regulovat jejich hodnotu stejně jako moc kterou je možné celou ekonomiku a společnost srazit na kolena.

„Dejte mi moc nad penězi celého národa a potom mi bude jedno, kdo tvoří zákony.“ M.A.Rothschild, zakladatel bankovní dynastie Rothschildů

Je důležité jasně pochopit, že centrální banka je soukromá společnost. Třeba „federal“ (centrální) jako Federál Expres. Sleduje vlastní zájmy a vláda USA nemá v podstatě žádný prostředek na její regulaci. Je to soukromá banka, která vládě půjčuje peníze pro celou zemi – za úrok. To je úplně stejný model, jako podvodnický centrální bankovní model, ze kterého se země snažila utéct, když při Severoamerické revoluci vyhlásila nezávislost.

V roce 1913 však nebyl zákon o centrální bance jediným protiústavním zákonem, který prošel kongresem. Prošel i zákon o federální dani z příjmu. Je důležité dodat, že nepozornost a ignorace americké veřejnosti vůči dani z příjmu je důkazem toho, jak je americká populace nedbalá a málo inteligentní. Za prvé je federální daň z příjmu naprosto protiústavní. Je to totiž přímá daň a zároveň není poměrná. Všechny daně musí být poměrné – to říká ústava USA. Za druhé, zákon o federální dani nikdy neschválil požadovaný počet států. Tato skutečnost byla dokonce citována i v případech moderního soudnictví.

„Když prozkoumáte 16.dodatek Ústavy, zjistíte, že ho neschválil dostatečný počet států.“(soudce U.S.soudu James C.Fox, 2003)

Dnes prostřednictvím této daně odevzdává člověk v USA státu asi 25% svého celkového příjmu. To znamená, že tři měsíce v roce pracujete jen na to, aby jste zajistili tuto daň. A hádejte kam jdou tyto peníze. Jdou na splacení úroku za peníze, které vyprodukovala zločinná centrální banka a půjčila je státu. Tato instituce přitom nemusí vůbec existovat. Peníze které vyděláte za tři měsíce jdou každoročně do kapes mezinárodních bankéřů, kteří vlastní centrální banku. A za čtvrté, i když vláda lživě tvrdí, že federální daň z přijmu je legální, v USA neexistuje žádný zákon, který by vám ukládal povinnost platit tuto daň. Tečka.

„Opravdu jsem si myslel, že samozřejmě musí být na takový zákon možnost ukázat prstem ve sbírce zákonů. Samozřejmě, že musí existovat! A dostal jsem se do bodu, kdy jsem takový zákon nemohl nikde najít. Já ani lidé které jsem znal. Osobně jsem neviděl jinou možnost, než z daňového úřadu odstoupit.“

„Na základě zkoumání, které jsem udělala během roku 2000 a na kterém stále pracuji jsem žádný takový zákon nenašla. Ptala jsem se spousty lidí z kongresu i komisařů daňového úřadu (IRS). Nemohou odpovědět, protože kdyby odpověděli, Američané se dozví, že celá věc s federální daní z přijmu je podvod.“ (Sherry Jackson)

„Tuto daň jsem nezaplatil, co jsem odešel z IRS.“

„Tuto daň neplatím od roku 1999.“

Federální daň z přijmu není nic jiného, než zotročení celé země. Řízení ekonomiky a permanentní loupež majetku je jen jeden nástroj, který drží bankéři v rukou.

Dalším způsobem jak ovládat a profitovat je válka. Od vzniku centrální banky v roce 1913 proběhlo několik velkých i menších válek. Tři největší byly první a druhá světová a válka ve Vietnamu.

První světová válka.

V roce 1914 vypukly v Evropě boje, v jejichž středu byla Anglie a Německo. Americká veřejnost nechtěla mít s válkou nic společného, proto president Wilson veřejně vyhlásil neutralitu. Vláda USA však neveřejně hledala jakoukoli záminku na základě které by USA mohly vstoupit do války.

Z poznámek ministra zahraničí Williama Jenningse:

Velké bankovní skupiny vstup do války velmi zajímal, protože to pro ně byla rozsáhlá příležitost k velkým ziskům.“

Je důležité pochopit, že nejlukrativnější věc, která může potkat bankéře je právě válka. Válka totiž nutí zemi půjčit si od centrální banky více peněz – samozřejmě na úrok. Jeden z nejbližších poradců prezidenta Woodrowa Wilsona – plukovník Edward House muž s velice úzkými konexemi na mezinárodní bankéře kteří chtěli vstoupit do války. Z dokumentované konverzace mezi Housem – presidentovým poradcem a Edwardem Greyem – ministrem zahraničí Anglie, ohledně toho, jak dostat Ameriku do války. Grey se zeptal:

„Co udělají Američané, když jim Němci potopí loď s americkými občany na palubě?“

House odpověděl:

„Myslím, že by to v USA způsobilo zápal rozhořčení, a samo o sobě by to stačilo na zatáhnutí USA do války.“

A tak 7. května 1915, v podstatě na návrh Edwarda Greye – loď s názvem Lusitania byla úmyslně poslána do vod, které kontrolovalo Německo a kde se nacházela německá bojová plavidla. A přesně podle očekávání, německé ponorky loď torpédovaly. Na Lusitaniinásledkem toho vybuchla i převážená munice. Zemřelo 1200 lidí. Pro ještě lepší pochopení úmyslnosti tohoto činu: Německá ambasáda dala oznámení do New York Times jímž varovala lidi, že pokud na Lusitanii nastoupí učiní tak na vlastní riziko, protože loď plavící se do Anglie přes válečnou zónu bude vystavena značnému riziku zničení. A přesně podle předpokladu, potopení Lusitanie vyvolalo u Američanů velikou vlnu hněvu a Amerika za krátko vstoupila do války. Během první světové války zahynulo 323 tisíc Američanů. J. D. Rockefeller na této válce vydělal 200 milionů dolarů. To je podle dnešních standardů asi 1,9 miliardy. Nemluvě o tom, že válka stála Ameriku 30miliard dolarů, ze kterých byla většina půjčená od centrální banky – na úrok, což ještě zvyšovalo zisky mezinárodních bankéřů.

Druhá světová válka

7. prosince 1941 zaútočilo Japonsko na americkou flotilu v zátoce Pearl Harbor. Tento incident zatáhl Ameriku do války. President Franclin D. Roosevelt prohlásil, že tento útok si bude historie pamatovat jako hanebnost. To je nepochybně pravda, ale ne kvůli údajnému nečekanému útoku na Pearl Harbor. Po 60-ti letech od této události je jasné, že nejen tento útok byl znám týdny dopředu, ale byl i mimořádně žádaný a též vyprovokovaný. Rooseveltova rodina patřila mezi New Yorské bankéře od 18.století a jeho strýc Frederik byl dokonce v původním vedení centrální banky. Roosevelt velmi sympatizoval se zájmy mezinárodních bankéřů a jejich eminentní zájem byl vstoupit do války. A jak jsme viděli pro mezinárodní bankéře není nic výnosnějšího než právě válka. V zápisníku Rooseveltova ministra války Henryho Stimsona z 25.listopadu 1941 si Stimson poznamenal rozhovor s Rooseveltem:

„Otázka byla, jak je nasměrovat, aby vystřelili první. Bylo žádoucí, aby se zabezpečilo, že Japonci budou ti, kteří zaútočí první, aby nezůstala žádná pochybnost o tom, kdo byl agresor.“

V měsících před útokem na Pearl Harbor udělal Roosevelt všechno co bylo v jeho silách, aby Japonce vyprovokoval. Zastavil všechen prodej americké ropy Japonsku. Zmrazil všechny japonské účty v USA. Dal veřejné půjčky Číně a též poslal vojenskou pomoc Británii. Oba tyto státy byly ve válce nepřáteli Japonska. To je mimochodem v úplném rozporu s mezinárodními válečnými pravidly.

4.prosince, 3dny před útokem, dostal Roosevelt od australské tajné služby informaci o japonských vojenských silách směřujících k Pearl Harboru. Roosevelt ji ignoroval. A 7. prosince 1941 zaútočili Japonci na Pearl Harbor. Zemřelo 2400 vojáků. Před útokem nechtělo mít s válkou nic společného 83% americké veřejnosti. Po útoku se do války dobrovolně přihlásil milion dobrovolníků.

Je důležité také uvést, že válečnou mašinérii nacistického  Německa výrazně podporovaly dvě organizace. Jedna z nich se nazývala I.G.Farben. Produkovala 84% německé munice a i otravný plyn Cyklon B používaný v koncentračních táborech k usmrcení milionů lidí. Jedním z tichých partnerů I. G. Farben byla americká společnost J.D.Rockefellera Standard Oil Copany. Také německé vzdušné síly nemohly létat bez speciální přísady do paliva patentované společností Standard Oil. Drastické bombardování Londýna nacistickým Německem bylo možné díky tomu, že Standard Oil prodala I. G. Farben tuto přísadu v hodnotě 20milionů. Je to jen malý příklad, jak americký byznys financoval obě strany II.světové války.

Další zrádcovskou organizací stojící za zmínku byla korporace Union Nankiny New York City. Nejen financovala vzestup Hitlerovy moci, jako jej i materiálně podporovala během války, ale byla to i banka na praní nacistických špinavých peněz. Bylo odhaleno, že tato banka měla ve svých valutách miliony dolarů nacistických prostředků. Majetek korporace Union Nankiny byl později zabaven pro obchodování s nepřítelem. A hádejte, kdo byl vicepresidentem Union Nankiny? Prescott Bush. Dědeček našeho  presidenta a samozřejmě otec našeho bývalého presidenta. Mějte to na paměti při hodnocení morálních dispozic rodinného klanu Bushových.

Vietnam

USA oficiálně vypověděly Severnímu Vietnamu válku v roce 1964. Stalo se tak po incidentu, při kterém na americké bojové lodě v Tonkinském zálivu údajně zaútočily vietnamské torpédové čluny. Tato událost se stala známou jako incident v Tonkinském zálivu. Incident se stal katalyzující záminkou pro masivní nasazení jednotek a spuštění války. Je tu však jeden problém. Útok na bojové lodě vietnamskými čluny se nikdy nestal. Byla to kompletně zinscenovaná událost, která měla posloužit jako záminka pro vstup do války.

Bývalý ministr obrany Robert McNamara po létech prohlásil, že incident v Tonkinském zálivu byla „chyba“. Taktéž promluvilo mnoho dalších důstojníků, přiznávajíc, že tento incident byl uměle vytvořená fraška, úplná lež.

Válka samotná pak byla jako obvykle byznys. V říjnu 1966 president Lyndon Johnson zpřísnil omezení pro obchod se sovětským blokem. Věděl přitom že sověti produkovali více než 80% vojenského materiálu pro severní Vietnam. Na druhé straně Rockefeller financoval továrny v tehdejším Sovětském svazu které vyráběly vojenský materiál pro severní Vietnam. Financování obou stran konfliktu byla však jen jedna strana mince. V roce 1985 byla odtajněna pravidla vojenských operací ve Vietnamu. Tato pravidla, co americké jednotky mohly nebo nemohly ve válce dělat obsahovaly absurdity jako: Protiletadlové systémy nemohly být bombardovány, dokud nebylo jasné,že jsou plně funkční a bojeschopné. Žádného nepřítele nesměly pronásledovat potom, co překročil hranice s Laosem nebo Kambodžou. A ještě jasnější příklad: cíle kritické důležitosti nesměly být atakovány dokud to neinicializovalo vrchní armádní velení. Kromě těchto absurdních omezení bylo též zarážející, že severní Vietnam byl o těchto omezeních informován. A tak celou bojovou strategii založil na omezeních amerických vojsk. To je důvod, proč válka ve Vietnamu trvala tak dlouho. A podstatné je to, že cílem nikdy nebylo válku ve Vietnamu vyhrát, ale to, aby trvala co nejdéle. Tato válka pro zisky stála životy 58 tisíc Američanů a 3 miliony Vietnamců.

Irák, Afganistán

A kde jsme dnes? 11. září byla událost, která nastartovala agendu bezohledné elity. Byla to zinscenovaná událost použitá jako záminka k válce, stejně jako potopení Lusitanie, vyprovokování Pearl Harboru a lež o incidentu v Tonkinském zálivu. Byla by to výjimka z pravidla, kdyby tomu tak nebylo. 11. září bylo použito ke spuštění dvou nelegálních válek. Jedné proti Iráku a druhé proti Afganistánu. A bylo záminkou ještě pro další válku. Válku proti vám. Vlastenecký zákon, vnitřní bezpečnost, zákon o vojenských soudech a další zákony jsou úplně a totálně vykonstruované na vymazání vašich občanských svobod. Mají limitovat vaši schopnost bojovat proti tomu co se chystá. Dnes jsou v USA možné věci, o kterých medii oblblá a neinformovaná veřejnost ani netuší. Váš dům může být prohledán bez povolení a dokonce bez toho, aby jste byli doma. Na základě této prohlídky vás mohou zatknout bez toho, aby vám bylo řečeno za co. Mohou vás držet ve vazbě na určitou dobu bez přístupu k právníkovi a legálně mučit. A to všechno jen na základě podezření, že by jste mohli být teroristé.

Pokud potřebujete obrázek toho co se děje v této zemi, pojďme se podívat, jak se opakuje historie. V únoru 1933 zinscenoval Hitler útok pod cizí vlajkou – podpálil vlastní budovu německého parlamentu (Reichstag) a z útoku obvinil teroristické komunisty. Za několik týdnů prosadil zákon, který úplně zrušil německou ústavu a tím eliminoval práva a svobody občanů. Potom Hitler vedl sérii preventivních válek, které němečtí občané odsouhlasili pod záminkou bezpečnosti v zemi.

„Existuje zlo, které ohrožuje každého muže, ženu i dítě v této skvělé zemi. Musíme podniknout určitá opatření, abychom zajistili domácí bezpečnost a ochránili naši zem“ .  Georgie W. Bush? Ale ne. To řekl Adolf Hitler, když lidem představoval Gestapo. „Co se týče komunismu a jeho organizací, ty nám nesmí stát v cestě,“ řekl Hitler. „Naším nepřítelem je radikální síť teroristů, stejně jako každá vláda, která je podporuje,“ řekl George Bush.

Je načase se probudit! Lidé u moci dělají všechno, co je v jejich silách aby jste byli nepřetržitě klamáni a manipulováni. Vnímání reality laickou veřejností, hlavně v oblasti politiky, nepochází od samotných lidí. Je jim velice inteligentně podstrkována, bez toho, aby si to vůbec uvědomili. Například, veřejnost si většinou myslí, že invaze do Iráku se moc nedaří, protože sektářské násilí stále neutichá. Co ale veřejnost nevidí je to, že destabilizace Iráku je přesně to, co lidé stojící za vládou chtějí. Tato válka má trvat co nejdéle, aby se region rozbil na kusy, byly  zajištěny zásoby ropy, aby dodavatelé zbrojního materiálu shrabovali zisky a co je nejdůležitější – vybudování trvalých vojenských základen, které by se mohly použít jako odrazový můstek proti jiným nekonformním zemím s velkými zásobami ropy jako je Irán a Sýrie.

Jeden příklad pro další pochopení faktu, že podněcování občanské války a destabilizace je cílené a úmyslné. V roce 2005 irácká policie zatkla dva elitní členy britských speciálních jednotek. Zatkli je za to, že během jízdy autem stříleli po civilistech a byli převlečení za Araby. Okamžitě po jejich zatčení a uvěznění v irácké provincii Basra žádala britská vláda jejich propuštění. Když vláda této provincie odmítla, britská armáda poslala tanky a muže z vězení vysvobodila násilím.

Když chcete zničit nějaké území, jak to uděláte? Jsou dvě možnosti. Buď jej vybombardujete, atd. ale to není moc účinné. Lépe je pokusit se, aby lidé v té oblasti zabíjeli jeden druhého. A to je to co se v této zemi stalo. Způsob, jakým porazíte protivníka je ten, že ho přinutíte, aby zničil sám sebe. To se udělá tak, že poštvete jeho lidi proti sobě. Potom už jen stačí přilévat olej do ohně na obou stranách pomocí agentů. A oni se mezi sebou pozabíjejí. Je čas se do této reality probudit, abychom pochopili, že lidé, kteří se snaží vytvářet a udržovat impéria to dělají manipulací lidí, které se snaží porazit.

Možná se ptáte, proč je celá kultura ze všech stran tak prosáklá zábavou z médií, zatím co americký vzdělávací systém pokračuje ve svém rapidním otupujícím úpadku. Je tomu tak od doby, kdy se americká vláda rozhodla finančně dotovat veřejné vzdělávání a převzít nad ním kontrolu. Za co vaše vláda platí, přesně to také dostává. Když to pochopíte a potom se podíváte na vládou financované vzdělávací instituce a uvidíme studený způsob vzdělávání vytvořený státními penězi, logika nám poví, že pokud by situace na školách nebyla v souladu s tím co stát a vláda chtějí, tak by to vláda změnila. Podstatné je tedy to, že vláda dostává přesně to, co si objednala. Oni nechtějí aby vaše děti byly vzdělané a stejně tak nechtějí aby jste příliš přemýšleli. To je důvod proč je naše země a celý svět tak prosáklý zábavou masmédií, televizními programy, zábavními parky, drogami, alkoholem a všemi druhy zábavy určené k tomu, aby byla lidská mysl permanentně zabavená. Aby jste náhodou nepřekáželi důležitým lidem v jejich činnosti jen díky tomu, že budete příliš myslet. Měli by jste se probudit a pochopit, že někde tam venku jsou lidé, kteří ovládají vaše životy a vy o tom ani nevíte.

Televize

Máme veliký problém! Protože méně než 3% z vás čte knihy, nebo méně než 15 % z vás čte noviny. Jediná  pravda, kterou znáte je ta, kterou vidíte v televizi. Je tu celá generace, která nikdy nepoznala nic jiného, než to, co vyšlo z této bedny! Televize je váš gospel, největší objev v historii lidstva. Televize dokáže vyrobit nebo svrhnout presidenty, papeže, ministry. Televize to je ta největší moc na celém světě a běda když padne do rukou nesprávných lidí! A když největší společnost na světě ovládá největší prostředek propagandy na celém světě, kdo ví jaký bordel vám budou strkat pod nos místo pravdy! V televizi není pravda! Televize je jen sprostý zábavní park! Televize je cirkus, karneval, cestující zástup akrobatů, vypravěčů, tanečníků, zpěváků, žonglérů, podřadných bavičů, krotitelů lvů a fotbalistů. Je to byznys na zabíjení nudy. A vy u ní  sedíte, den co den, noc za nocí. Bez ohledu na věk, barvu pleti nebo vyznání. Televize je jediné co znáte. Stále více věříte iluzím kterými vás krmí. Začínáte si myslet, že televize je realita a vaše vlastní životy nejsou skutečné. Děláte cokoli, co vám v té bedně řeknou! Oblékáte se jako v telce, stravujete se jako v telce, vychováváte svoje děti jako to dělají v telce, dokonce i přemýšlíte jako telka. Toto je davové šílenství. Bože můj, lidi, myslete. Vy jste ti skuteční!!! Televize to je jen iluze!

Severoamerická Únie

Poslední věc, kterou si lidé za oponou přejí je uvědomělá informovaná veřejnost schopná kritického myšlení. To je důvod proč je neustále produkovaný falešný duch doby, prostřednictvím náboženství, masmédií a vzdělávacího systému. Jde jim o to, aby vás udrželi ve zmateném, poblázněném naivním stavu. A daří se jim to proklatě dobře. V roce 2005 byla uzavřena dohoda mezi Kanadou, Mexikem a USA. Tato dohoda, neohlášená veřejnosti, neodsouhlasená kongresem, spojuje USA,, Kanadu a Mexiko do jednoho společenství, odstraňuje hranice. Toto společenství se nazývá Severoamerická Únie.  Asi se ptáte, proč jste o tom nikdy neslyšeli. Ve skutečnosti je jen jeden maistreamový reportér, který o tom slyšel a měl odvahu o tom informovat. Politika Bushovy administrativy ohledně otevřených hranic a její rozhodnutí ignorovat imigrační zákony této země je část širší agendy. President Bush podepsal formální dohodu, která ukončí Spojené státy jak je známe. Udělal to bez souhlasu kongresu, nebo obyvatel USA. Je to dohoda o které slyšelo jen velmi málo lodí. Opět to je práce jen velmi malé hrstky lidí z úplného vrchu, ve prospěch investiční třídy. Ale pracující lid, političtí úředníci z celé země, z komunit a měst oni o tom neví vůbec nic. Tohle není jen tak nějaká dohoda. Je to úplné odstranění suverenity těchto zemí, které vyústí i v novou měnu nazvanou „Amero“. Myslím že věc o které by měli dolaroví lidé hovořit, je právě Amero. O tom nikdo nemluví a bude to mít veliký dopad na život každého člověka v Kanadě, USA a Mexiku. Amero je navrhovaná měna pro Severoamerickou komunitu, která se právě mezi těmito třemi zeměmi vytváří. Jde o vytvoření bezhraničního území, v podstatě jako Evropská únie. A Kanadský dolar, US dolar a Mexické Peso budou nahrazeny měnou Amero. Podle této dohody americká ústava v podstatě ztratí platnost.

Asi si myslíte, že něco takového by bylo na první straně každých novin. Ale myslíte si to jen do doby, než si uvědomíte, že lidé, kteří jsou za tím vším, jsou přesně ti samí lidé, kteří stojí za mainstream medií. To co nemáte vědět, vám jednoduše není sděleno. Severoamerická Unie je založená na stejném principu jako Evropská Unie, Africká Unie a zanedlouho i Asijská Unie. Za všemi těmito uniemi stojí ti samí lidé. Až přijde ten správný čas Severoamerická Unie, Evropská Unie, Africká Unie a Asijská Unie budou spojeny dohromady, bude dosaženo poslední fáze plánu, na kterém tito muži pracovali více jak 60 let. Jedna světová vláda.

„Měli by jsme mít jednu světovou vládu, ať se nám to líbí nebo ne. Jedinou otázkou zůstává, zdali jí bude dosaženo bojem, nebo dohodou.“ (Paul Wartburg, Výbor zahraničních vztahů – architekt Federálního reservního systému, centrální banky).

„Jsme vděčni Washington Postu, novinám New York Times, Time Magazíne a jiným výborným novinám, jejichž ředitelé chodili na naše setkání a zachovali diskrétnost déle než 40 let. Bylo by nemožné, abychom vyvinuli náš plán pro svět, kdybychom pro tuto dobu byli pod dohledem medií. Svět je však dnes sofistikovanější a lépe připraven na světovládu. Celosvětová vláda elity a světových bankéřů je určitě lepší, než samostatné rozhodování každého národa praktikované v minulých staletích.“ (David Rockefeller. Výbor zahraničních vztahů).

Jedna banka, jedna armáda, jedno centrum moci.

„Pokud jsme se z historie něco naučili, tak je to fakt, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.“ (Lord Acton 1834-1902 anglický historik)

Aron Russo, filmař a bývalý politik se přátelil s Nicholase Rockefellerem z neslavné Rockefellerovské bankéřské a podnikatelské dynastie. Aron Russo byl s Nicholasem Rockefellerem velmi dobrý přítel, ale Aron nakonec toto přátelství přerušil po tom, co nabyl podrobnější informace o Rockefellerových a jejich ambicích.

Aron: „Jednoho dne mi zavolala moje známá právnička a povídá: Chtěl by jsi se setkat s jedním z Rockefellerovců? A já jsem řekl, samozřejmě velmi rád! Spřátelil jsem se s ním a během hovorů jsem se dozvěděl překvapivé věci. V jednom hovoru mi řekl: Něco se stane Arone a na základě toho půjdeme do Afganistánu, abychom mohli natáhnout ropovod z Kaspického moře. Půjdeme do Iráku si vzít ropu a založit vojenské základny na Středním východě a půjdeme do Venezuely  a zbavíme se Chavéze. První dva záměry se jim podařily. Chavéz však ne. Říkal mi: Dozvíš se o prohledávání jeskyní, budou se hledat lidi kteří nebudou nikdy nalezeni.“ Smál se že máme válku proti terorismu a přitom nemáme žádného skutečného nepřítele. Hovořil o tom, že nejde o to válku proti terorismu vyhrát, je to nekonečná válka ve které můžete lidem stále brát jejich svobody. Já mu na to povídám: Jak chcete přesvědčit lidi, že je tato válka skutečnou válkou? On odpověděl: „Přes media. Ty dokážou přesvědčit že je skutečná jednoduše tím, že se o ní mluví stále dokola. Znova a znova… a lidi tomu nakonec uvěří.“

Oni vytvořili v roce 1913 centrální banku pomocí lží. Též 11. září byla jen další lež. Po 11. září bojují ve válce proti terorismu a jen tak z ničeho nic vtrhnou do Iráku, což byla další lež a teď chtějí pokračovat s Iránem. Jedno vede k druhému a dalšímu a dalšímu…

Řekl jsem mu:“Proč to všechno děláte? Jaký to má smysl? Máte všechny peníze světa – máte veškerou moc. Vždyť ubližujete lidem. To není dobrá věc.“

On odpověděl:“ A proč tě zajímají lidi? Starej se o sebe a svou rodinu.“

Zeptal jsem se ho jaký je cíl toho všeho?

Řekl mi, že cílem je označkovat každého člověka na tomto světě mikročipem RFID. Na těch čipech budou peníze, identifikace a všechno ostatní a kdyby chtěl někdo protestovat proti tomu co děláme a nebo nedělal to co po něm chceme, můžeme jednoduše vypnout jeho čip.“

V roce 2005, kongres pod záminkou kontroly imigrantů a tak zvané války proti terorismu schválil zákon o Real ID“ kartách, podle kterého od května 2008 bude každý povinen nosit u sebe Federální identifikační kartu, která bude obsahovat skenovatelný čárový kód s vašimi osobními údaji.  Tento čárový kód je však jen mezistupeň před tím, než bude karta vybavena sledovacím RFID mikročipem VeriChip, který bude využívat rádiové vlny na sledování každého vašeho kroku na této planetě. Jestli jste o tom ještě nikdy neslyšeli, věřte, že RFID sledovací čip je už v každém novém americkém (i evropském) pase. A posledním krokem je implantovaný čip, který díky manipulaci a pod různými záminkami přijalo už mnoho lidí.

Na Floridě máme rodinu, která je skutečným průkopníkem ve společnosti. Jsou prvními dobrovolníky, kteří budou mít identifikační mikročip implantovaný do jejich těl. Po 11.září se obávala o bezpečnost.

Nakonec bude každý uzamknutý do jedné monitorované kontrolní sítě, kde každý krok který uděláte bude zaznamenán. A jakmile vybočíte z řady, mohou vám jednoduše váš čip vypnout a přestanete existovat. V této době bude každý aspekt společnosti souviset s používáním těchto čipů. Toto je obraz budoucnosti, který uvidíte, když otevřete oči – centralizovaná světová ekonomika, kde každý pohyb a každá transakce jsou sledovány a lidé nemají žádná práva.

Nejneuvěřitelnější aspekt toho všeho je, že tyto totalitní prvky nebudou lidem vnuceny. Lidé je budou sami chtít. A to díky manipulaci společností, vytváření strachu, nejednotnosti. To zcela oddělí lidi od vědomí jejich síly a vnímání reality. Proces, který trvá již celá staletí. Náboženství, vlastenectví, rasa, bohatství, styl a každá jiná forma oddělování se od jiných, slouží k vytvoření populace totálně ovládnuté několika lidmi. „Rozděl a panuj“ je model. A dokud lidé uvidí sami sebe oddělené od všeho ostatního, povedou sami sebe do úplného otroctví. Muži za oponou to ví. A též ví, že jakmile si lidé někdy uvědomí pravdu o svém spojení s přírodou a pravdu o své síle, celý uměle vytvořený duch doby, ke kterému se modlí, se zhroutí jako domeček z karet.

Celý systém ve kterém žijeme do nás hučí jak jsme bezmocní, slabí, že celá naše společnost je zlo a tak dále. Je to všechno velká hnusná lež! Jsme silní. Neexistuje důvod, proč bychom neměli pochopit kdo skutečně jsme a kam směřujeme. Neexistuje důvod, proč by si průměrný člověk nemohl být vědom své síly. Všichni jsme neskutečně silné bytosti.

Prožil jsem 30 let svého života ve snaze stát se někým. Chtěl jsem být dobrý v různých směrech. V tenise, ve škole, ve známkách a ve všem co jsem viděl z toho úhlu pohledu. Nebyl jsem spokojený s tím čím jsem. Ale když jsem se stal v těch věcech dobrým, uvědomil jsem si, že jsem celou tuto hru chápal špatně. Protože v této hře šlo o nalezení toho čím jsem už byl.

Naše kultura nás učí, abychom navenek ukazovali naše individuální rozdíly od jiných. Podíváte se na někoho a první co vás napadne je, zda-li je bystrý, hloupý, starší, mladší, bohatší, chudší. Vidíme  tyto rozdíly a lidi podle nich zařazujeme do kategorií a podle toho se k nim chováme.  A vidíme jen rozdíly jiných v porovnání s námi, díváme se jen na jejich odlišnost od nás.  A jeden z dramatických zážitků v životě je, když jste s jiným člověkem a najednou vidíte v čem je stejný jako vy nikoli odlišný od vás. A uvědomíte si, že to, co je podstatné v tobě, je i mojí podstatou. A je to ve skutečnosti jedno a totéž. Pochopíte, že není nic jiného. Podstata je jen jedna. Nenarodil jsem se jako Richard Albert, narodil jsem se jako člověk a potom jsem se naučil všechny ty věci, kdo jsem, zda-li jsem dobrý nebo zlý.

To všechno se člověk učí až během života. Až moc lásky překoná lásku k moci, svět pozná mír. Stará přitažlivost k rasovému, sexuálnímu či náboženskému šovinismu, nebo zuřivé nacionalistické horečce, začíná selhávat. Vytváří se nové vědomí, které vidí Zemi jako jeden organismus a poznání, že organismus ve válce sám se sebou je určen k záhubě.

Bil Nick byl zvyklý končit svá vystoupení takto: „Život je jako jízda v zábavním parku. Když jezdíte, máte pocit, že je skutečná. Tak silná je naše mysl. Jezdíte nahoru a dolů a dokola, znova a znova, cítíte napětí, vzrušení a celý tento zážitek je velmi pestrý. Je velmi hlučná a na chvíli je to velká zábava. Někteří jezdí již dlouho a začali si klást otázku: Je to skutečné? A nebo je to jenom jízda? A jiní lidé si vzpomněli, otočí se k vám a říkají: Hej, žádný strach, nemáte se čeho bát. Protože toto je jen jízda. A takové lidi zabíjíme. Ať drží zobák, vždyť jsem do té jízdy tolik investoval! Ať drží hubu! Podívejte se jak jsem ustaraný. Podívejte se na můj tučný účet v bance, na mojí rodinu. Vždyť to musí být skutečné! – Ale, ona to je pouze jízda.

Vždy zabíjíme ty dobré lidi, kteří se nám to snaží povědět, všimli jste si? A necháváme démony, aby se starali o všechnu tu špínu. Ale na tom záleží, protože je to jen jízda a my jí můžeme změnit kdykoli se nám zachce. Je to jen volba. Žádná snaha, žádná práce, žádné úkoly, žádné šetření peněz. Jen volba, právě teď. Mezi strachem a láskou.