Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Součástí té zprávy je také přehled usnesení Rady ČMKOS, kterou dostáváte po každém zasedání, ale pro takovou komplexnost máte k tomu ještě materiál, který je s číslem 4.
Co se odehrálo, už jsme to tady naznačili. Otázka kampaně Konec levné práce, vážení, dominovala. Naprosto dominovala. Stala se z toho skutečně společenská záležitost. O kampani Konec levné práce se už prakticky zmiňují všichni. Někdo negativně, většina pozitivně. Negativně – víme, jakým směrem, pozitivně – přesně tam, kam to patří. Myslím, že se to stalo skutečně úplně nosnou záležitostí.
Na počátku jsme si možná nemysleli, že to bude mít takový dopad. Ale mohu vám říci, že ohlasy na tuto kampaň přicházejí z míst, ze kterých bychom to nikdy nečekali. Příklad – přišel k nám člověk, který vymyslel například heslo u policie, Pomáhat a chránit, což je majitel reklamní agentury pracující pro celou řadu subjektů, od politických stran počínaje až po nějaké subjekty v oblasti byznysu. Ten přišel a řekl, že to tady ještě nikdo nevymyslel, že to je ta touha toho reklamního agenta, nebo té reklamní agentury, vymyslet takový slogan, který je nezpochybnitelný, který nikdo nenapadne nebo nějak ho nemystifikuje, nebo cokoli. A z tohoto pohledu říkali, že to je naprosto bravurní a poblahopřáli ČMKOS k tomu, že takovou kampaň spustila. Navíc ona má trvalý charakter. Ten trvalý – vy víte, proč, ti ostatní to vnímají, proč. Ale co se hlavně stalo, je, že to zmobilizovalo řadu lidí. Ať už těch, kteří nad tím neuvažovali, tak těch, kteří každodenně vyjednávají pracovní podmínky jako odboroví předáci či předačky.
Takže z tohoto pohledu to byl opravdu husarský kousek. Dokonce ty podpory přicházely z různých stran, od pana premiéra včetně, toto je od mladých sociálních demokratů zrovna tady zmíněno, včetně diskuse, která k tomu byla. Ale jak na tom jsme vlastně s těmi podmínkami?
V roce 2014 – 9,4 eura na hodinu, celkový náklad se zahrnutím zdravotního a sociálního pojištění. To se vždycky usmívám, když zaměstnavatelé říkají, jak máme vysoké vedlejší náklady práce. Toto zajímá toho, který má firmu, kolik platí celkem. To je to, co ho zajímá, stejně tak jako každého jiného. Meziročně došlo k nárůstu o 50 centů, což by přibližně zodpovídalo, ale my víme, že toto jsou celkové údaje, za celou ekonomiku. To není tam, kde máme kolektivní vyjednávání. A můžu říct, že podle těch zpráv, které máme od předsedů odborových svazů a také od těch, kteří se zabývají kolektivním vyjednáváním, se výrazně ve většině pohybují ty nárůsty v takovém pásmu, že celkový nárůst se přiblížil někde mezi 4,5 až 5 procenty. Teď říkám to, co málokdo zná, to znamená, jestliže dohodnete přibližně tarifní nárůst někde kolem 3,5 %, tak při tom systému, který je, přibližného podílu tří čtvrtin k jedné čtvrtině podílu mezi tarifním a nadtarifním, tak se dostanete do situace, že vám to udělá dalšího přibližně půl druhého procenta, necelého půl druhého procenta, takže jste někde blízko těm 5 procentům. To je to, co třeba jsem říkal na adresu Škodovky, že to nebyl tarifní nárůst, toto už je celkový nárůst, který například dohodli. Takže z tohoto pohledu si myslím, že opravdu se daří a to poděkování patří vám všem.
Ale ještě pár údajů o mzdách. Tady vidíte podnikatelskou sféru, jak to vypadá s rozložením. Ty údaje znáte, ale přesto – necelých 28 tisíc Kč průměrná mzda u necelých 3 milionů zaměstnanců přibližně za 174 hodin práce, a 66 % je pod úrovní průměrné mzdy. Tady ta grafika ukazuje, jaká je četnost počtu zaměstnanců v těch jednotlivých mzdových kategoriích, nebo jaká je ta četnost výše mezd.
Když byste chtěli vidět, jak je to rozloženo, to už je to nejčastější, to znamená přesných 50 %, medián, takže vidíte velké rozdíly v mediánu v oblasti mezd mezi Prahou, ve které je asi 27 700, a Karlovými Vary, kde je přibližně o více než 7 tisíc nižší mediánová mzda. To je opravdu největší rozdíl, který je. Jinak jsou až překvapivá ta čísla, který že ten region je na tom nejlíp, který je na tom nejhůř. Paradoxně druhý nejvyšší je Plzeňský kraj – střední Čechy a Plzeňský kraj, to je překvapivé, ale je to vlivem zejména automobilového průmyslu, to je naprosto zřejmé. A potom následují další kraje, v té podrobné prezentaci si to samozřejmě můžete vyhledat. Máte tam i zdroj té informace tady dole, je to informační systém průměrného výdělku, takže najdete tam, vážení, kompletní zprávy za každý region a také za celou Českou republiku, a to jak v oblasti mzdové, tak i v oblasti platové, včetně toho, jaké jsou výše v těch jednotlivých pracovních ne pozicích, ale v jednotlivých skupinách zaměstnanců.
Co se týká platů, tak tady vidíte, že ten rozdíl není tak veliký mezi mediánem a mezi průměrnou mzdou. Je tady z toho zřejmé, že v oblasti právě platů je naštěstí ta rozloženost výše s výjimkou Prahy velmi přirozená. Je vidět, že stát tady sehrává významnou roli v tom smyslu, že stanovuje určitou cenu práce, která je prakticky shodná napříč Českou republikou. Prosím, hovořím o průměrných údajích, ne teď za konkrétní organizace, ale to je samozřejmě pozitivní, protože to také rozkládá kupní sílu napříč Českou republikou. Je zřejmé, že v mnoha místech, regionech či krajích, je stát největším zaměstnavatelem. Opravdu zdaleka největším zaměstnavatelem. Když si to jenom uvědomíte, tak sehrává skutečně velmi významnou roli takové té stabilizace pracovních sil, což je samozřejmě dobře i pro život v tom regionu.
Tady je už údaj, který říkal pan doc. Janíčko, to znamená nejnižší nezaměstnanost, Česká republika, ale – a to „ale“ už tady vysvětlil, takže se k tomu nemusím vracet, včetně toho rozdělení v regionech. Ale opětovně – pořád platí, moravské regiony plus Karlovarský a Ústecký kraj postiženy dlouhodobou významně nižší než průměrnou nezaměstnaností v České republice. Hovoří se nejvíce o Moravskoslezském kraji, tam je to i početně největší počet, ale upozorňujeme i na jihomoravské regiony, které jsou na tom velmi obdobně a dokonce dlouhodobě strukturálně postižené, jako je Hodonínsko či Břeclavsko, a prakticky bez toho, aniž by si toho kdokoli nějak všiml nebo se tomu věnoval nebo snažil se rozvíjet některé významné projekty.
Další údaj je o minimální mzdě, tady máte Českou republiku. Toto je nominální úroveň přepočtená na eura, takže tam poznáte, kdo už nás všechno předběhl, opravdu je to už významná řádka zemí, které nás v tomto přeběhly. Tento puntík, který vypadá jako chyba na obrazovce, to je podíl k průměrné mzdě. A vidíte, že Česká republika i přes to chystané zvýšení bude bohužel patřit mezi ty s absolutně nejnižším poměrem k průměrné mzdě. Tady máte i se zahrnutím Spojených států a podobně, takže toto není jenom Evropa, ale máte tady i srovnání s dalšími zeměmi. Mimochodem Spojené státy jsou někde tady. Tady jsou Spojené státy. (Ukazuje na obrazovce.)A navíc – možná jste si všimli, že i při prezidentské kampani teď ve Spojených státech dochází v jednotlivých státech Unie k navyšování minimální mzdy a v některých případech i k poměrně dramatickému navyšování minimální mzdy. A nějak to některým liberálům moc nesedí, jak to, že v Americe takový krok je, a je tam vyšší minimální mzda samozřejmě i v tom poměru, než je v České republice.
Co nás hodně trápí, je otázka odtoku finančních prostředků z České republiky. To nás trápí dlouhodobě, bohužel teď ta čísla se zhoršují, tady máte na pravé straně toho grafu údaje za Českou republiku, takřka 9 % HDP odchází mimo Českou republiku v podobě dividend a k tomu ještě další v podobě poplatků, vy znáte od nás tu formulaci, ale z tohoto pohledu je to neakceptovatelné v takové výši, ale je jediná možnost, jak zachovat část toho v České republice – zvýšit minimální mzdu, zvýšit zaručené tarify a posunout tak tu spodní hladinu o něco více, a pochopitelně, potom je to otázka diskuse o navýšení mezd a platů, zcela jednoznačně. To je jediný způsob, jak ty peníze tady můžete částečně nechat, to je to nejtěžší, co máme za úkol, ale abyste věděli, že celkem v ekonomice ty peníze samozřejmě jsou.
A tady pro připomenutí tu už dneska poměrně slavnou tabulku, přesto jsem ji tam dal, protože to se v kontradikci s tím odtokem peněz tady se naprosto hodí, protože my samozřejmě tvoříme významný zdroj zisku právě pro země původu toho kapitálu a myslíme si, že v tomto případě to není nutné, aby to bylo tak hodně.
Ale je tady vážná věc v oblasti důchodů. Čas od času nám sem tam někdo na sociálních sítích dává najevo, že se nestaráme o důchodce. To není v žádném případě pravda. Víte, že Vítek Samek je členem té skupiny, která diskutuje o tom, jak by měla vypadat důchodová reforma, což není vůbec jednoduché, protože tam se opravdu střetává celá řada představ. Ale tady máte srovnání, jak to vypadá s výší důchodů od l. l. roku 1989. A pokud dobře vidíte, to je za poslední roky, tak klesá reálný důchod a dostal se na 110,9 – neboli důchod v průměru je za těch 26 let pouze o 10,9 % zhodnocen. Takže pouze o necelých 11% je vyšší kupní síla důchodu proti l. l. 1989. Tento údaj je ze statistiky České správy sociálního zabezpečení, což je velmi vážná zpráva. A myslíme si, že nikdo nechce v důchodu se dostat do situace, že bude žádat o peníze, o pomoc děti nebo kohokoliv jiného.
Můžu vám říct, že také čas od času potkávám lidi, kteří bohužel i žebrají na ulici, jsou ve věku důchodovém a musím říci, že to je velmi, velmi nedůstojná situace, ať už pro toho člověka, tak pro kohokoliv a nás by to mělo spíš zavazovat k tomu, abychom dělali všechno pro to, aby se zvýšily, viz ta otázka valorizace ze strany státu.
Tady máte potom údaje, jak to vypadá s vývojem důchodů – ten úplně vlevo, to je, pokud někdo jde do důchodu v rámci klasického odchodu do důchodu, to znamená z titulu dosaženého věku, tady vpravo je úroveň důchodů, hned vedle toho, týkající se invalidních. Ty nejnižší, to jsou krácené důchody a ty nejvyšší jsou ty, když někdo přesluhuje. Takže je vidět, že ten rozdíl tady je. Vidíte, že ta motivace státu na tom, aby lidé pracovali dál, je poměrně velká, ale to také způsobuje ještě druhý typ problému. A ten problém zní, zdali se uvolňují místa pro ty, kteří na trh práce vstupují. A to je vážná situace. To není tak jednoduché, jak se to může jevit. Ano, v České republice teď je mnoho argumentů „nemáme zaměstnance, tak jsme rádi, když nám pracují ti, kteří to umějí a dovedou“. Ano, to je jedna z velkých pravd, ale problém je také v tom, že potom je problém, že třeba některé věkové kategorie potom nedostanete a ono vám to za určitý čas začne vadit, protože vám začnou odcházet lidi a vy nemáte ty, kteří to budou dělat. U dopravy – vidím Luboše Pomajbíka – u dopravy si myslím, že je tam poměrně velký počet lidí, kteří jsou v důchodovém věku, a vím, že u školáků je ta situace také vážná, kde je velký počet učitelů a učitelek ve věku, kdy by už mohli odpočívat a nemuseli učit, ale učí proto, že nejsou lidi a byli přesvědčováni – a úspěšně – aby pokračovali, jinak by neměl kdo třeba ty děti učit, a nebo v oblasti zdravotnictví a tak dále. Ono je to napříč všemi profesemi, to jenom tady říkám o některých.
Proto Rada ČMKOS se rozhodla, že 7. září od 10 hodin v hale Sparty v Podvinném mlýně bude akce Konec levné práce. Takže moc vás prosíme, už jsme to komunikovali s Radou ČMKOS, tady to teď máte i v provedení, abyste byli připraveni. Budeme rádi, když ta akce bude i barevná, když i vy, když tady vidím školáky v jednotném dresu – až na výjimky, malé, ale přesto … (Dotyčná delegátka sděluje, že je jí v sále horko.) Ano, bylo horko, já to chápu, také jsme dostali takové, ale toto je také jeden ze způsobů, jak podpořit své požadavky, jak dát najevo to, co byste si přáli a to, co je náš požadavek. Takže prosím, vaši kreativitě jsou samozřejmě dveře otevřeny.
Mám jenom prosbu, pokud by to bylo něco, co by bylo třeba větší, tak abychom o tom věděli a mohli jsme se podle toho dohodnout, ať třeba všichni účastníci mohou vidět. Takže sál znáte, místo znáte, atmosféru už taky, ale myslím si, že by bylo dobře, abyste pozvali vaše kolegy a kolegyně, kteří mohou být na tom startu kolektivního vyjednávání s námi se všemi.
Tripartita – tady vás nebudu zatěžovat vším, co s tím souvisí, už to tady dneska zaznělo. Skutečně tripartita je prakticky každý měsíc, 2. 12., 14. 12., 1. 2., tady je ta tripartita společná – visegrádské skupiny, to bylo opravdu mimořádné, novinka, a Poláci slíbili, že to bude pokračovat i v rámci polského předsednictví visegrádské skupiny. Tady specifická situace, trochu jiný pracovní tým tripartity pro kulturu, kde si myslím, že také i kolegové odvádějí velký kus práce, protože ministra kultury jsme přesvědčili o tom, že situace v kultuře, ať už živé či neživé, je velmi vážná. Platové podmínky zaměstnanců jsou naprosto neuvěřitelné, lidé s vysokoškolskými tituly se pohybují přesně na té hraně kolem 14 – 15 000 Kč, je to opravdu špatné, obzvláště v některých paměťových organizacích a podobně. Takže z tohoto pohledu my si myslíme, že pracovní podmínky je nutno zlepšit. A pan ministr – tady musím říct na vrub KDU ČSL – podpořil požadavek zaměstnanců na zlepšení.
Také tady je projednávání Národního programu reforem, to samozřejmě také patří do oblasti tripartity a bez ČMKOS to ani nelze. Nelze proto, že podmínkou EU je to projednávat tripartitně. A musím říct, že se na názory ČMKOS skutečně čeká.
Také jsme měli tripartitu, která se věnovala otázce průmyslu 4.0. Není to tak jednoduché, už to tady zazněly od Jardy Součka. My se tomu tématu věnujeme, ještě se k tomu krátce dostanu, a poslali jsme na odborové svazy také prezentaci, která se týkala tady toho vážného fenoménu, či ohrožení pracovních příležitostí, protože je potřeba v této oblasti skutečně dát najevo, že máme názor.
Co se týká Národního konventu, to také je otázka, kde jsme se ale velmi výrazně neshodli. Je to otázka stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě. Česká republika je proti tomu principu, už jsem to tady zmínil v předmluvě před vystoupením pana premiéra. (Poznámka k dění v sále:) Schválně, jestli na to přijdou – přišli. (Pan Samek reaguje mimo mikrofon.) Takže Petr Šimerka – nevím, ten asi neposlal, ale říká Vítek, interpretuji, že právě přišel upravený návrh koncepční změny zákoníku práce, tak se tím oba právníci právě baví v této chvíli.
Co se týká tady té situace kolem směrnice vysílání pracovníků, tak my jsme to opepřili jedním konkrétním příkladem, a to, jak je možné, že někdo má dostat stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě a běžný zaměstnanec ne. Jak je možné, že poslanci Evropského parlamentu si vybojovali stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě, pochopitelně z příspěvků členských států, ale pro občany členských států to má být zapovězeno, protože nové členské země spolu s Dánskem to chtějí vetovat. Z tohoto pohledu si myslíme, že to je nerovné postavení a tady ten spor je opravdu velký. My jsme s tím seznámili i paní komisařku Tyson, která se také zúčastnila, nebo diskutovala se sociálními partnery, tady právě máte z toho jednání i fotografie, a tam jsme to otevřeli přesně tímto argumentem. A můžu říct, že se nad tím velmi zamyslela a říkala „ano, to je velmi dobrý argument“ a že ho použijí i při argumentaci v evropském Parlamentu.
Včera bylo odpoledne jednání s panem europoslancem Kellerem, který taktéž říkal na adresu v tomto případě sociální demokracie, že mají asi nějakou jarní únavu, když to nepodporují. Já jsem říkal, že v této věci to vypadá nebezpečně celoročně a doufáme, že se to nebude šířit jako nákaza. Takže u této směrnice rozhodně nemáme stejný názor. Je zásadně odlišný a opravdu jsme tady výrazně proti sobě.
Poslední tripartitní jednání proběhlo 18. 5., vy znáte z našich výstupů většinu těchto věcí, ale přesto je to tady zahrnuto.
Další velká část je jednání s partnery. Prosím, není tady všechno, to bychom tady opravdu mohli být mnoho hodin, ale přesto, například jednání s Českou asociací fotbalových hráčů. Teď si možná říkáte – „to je nějaké zvláštní“. Ne, není. To je situace, kdy čeští hráči fotbalu proti jiným i v Evropě jsou podnikatelé. Protože tam dělají na OSVČ. Všichni ostatní hráči,včetně Bundesligy a podobně, jsou zaměstnanci klubů a ty kluby se také o ně slušně a důstojně postarají a starají. V České republice ne. Takže on je to vlastně takový quasi odborový svaz, který se snaží dát důstojné podmínky i těm hráčům. Protože vezměte si – hráč fotbalu či jakéhokoli jiného sportu, tak ten má velmi brzy své zdraví v takové situaci, že je otázka, zda může dál hrát. A jenom připomenu název toho nejznámějšího, světově nejznámějšího odborového svazu, aniž bychom to vždy a za každých okolností věděli, jmenuje se Asociace hráčů NHL. Ano, tito lidé jsou odboráři, uzavírají kolektivní smlouvu s Asociací klubů NHL a jsou na to patřičně pyšní. Ale u nás jsou sportovci podnikatelé. A se všemi negativními důsledky, které to následně přináší. Takže to bylo téma, proto jsem se nad tím zastavil, protože to bylo pro nás určitě hodně zajímavé a musím říct, že paní prezidentka Haindlová měla z toho poměrně velmi dobrý pocit a říkali jsme si, že už jim stačí jenom jediné, a to transformace do odborové organizace. Všechno ostatní už dělají, protože obhajují zájmy hráčů.
Co se týká jednání s dalšími, jako s předsedou Parlamentu, tak samozřejmě témata jsou ta, o nichž všichni víme. To znamená, o zákoníku práce, tady jsme řešili třeba otázku nemocenské, sick days atd. S panem předsedou vlády – o tom asi ani mluvit nemusím, protože prakticky všechna témata tady dneska zazněla. Pan předseda Senátu Milan Štěch uspořádal konferenci týkající se toho, zda odpovídají mzdy výkonu ekonomik zemí V4, naše odpověď, asi tušíte, byla jednoznačná – „ne, nezodpovídají a jsme v situaci těch, kteří dodávají zisk do těch starých členských zemí, a my nemáme mít právo na nějaké důstojné, nebo důstojnější podmínky?“. Takže to, co říkáme i v rámci Konce levné práce, tak jsme tady také zdůraznili.
Také naše oblíbené jednání s bankovní radou České národní banky – tam samozřejmě žádné přiblížení se v oblasti manipulace s českou korunou, to znamená, otázka intervencí, víte, že jsme zásadními odpůrci, držíme to a jsme přesvědčeni, že máme pravdu. Uvidíme, co bude dělat nový pan guvernér ČNB od 25. – dneska je 24., takže vlastně od zítřka, jmenovaný Jiří Rusnok. Není žádným tajemstvím, ale mnoho z vás to třeba vědět nemusí, protože tu historii nemusíte znát, Jiří Rusnok byl členem makroekonomického týmu Českomoravské konfederace odborových svazů. Potom odcházel. Jeho velká vlastnost je, že je velmi loajální ke svému zaměstnavateli, nebo organizaci, ve které působí. A myslím si, že jste to mohli pocítit třeba, když byl v roli premiéra České republiky. Takže z tohoto pohledu jsem si jist, že určitě bude hájit zájmy České národní banky. Ale sami jsme plni očekávání, jak se bude chovat v souvislosti s intervenčním režimem České národní banky. To bude ještě hodně zajímavé.
Také s panem předsedou Senátu – ale po tomto jednání následovala schůzka se všemi, takže to ještě připomenu. Také máme možnost tady s Pavlem Konečným, protože toto je jeho sociální partner, předsedou Odborového svazu pracovníků vědy a výzkumu, se zúčastňovat pravidelně sněmů, které pořádá Akademie věd České republiky a musím říct, že tam je velmi dobrá úroveň sociálního dialogu, pan předseda Drahoš na to dbá, komunikace je velmi přímá. Například při posledním sněmu jsme se shodli na nesmyslném požadavku na zřízení ministerstva pro vědu a výzkum, i když oni to zaobalují do takových zajímavých způsobů a slov. My jdeme na to rovnou a přímo a myslím si, že jsme se také velmi shodli.
Také máme možnost a jsme zváni na různé aktivity – tady třeba na setkání komisařů a věřte, že máme velmi štiplavé otázky na ně. V tomto případě se jednalo zrovna o tu otázku rozdílného mzdového vývoje v zemích nových a v zemích starých. Proč to říkám? Když už jsem tady dneska vzpomněl Škodu Auto a výsledek kolektivního vyjednávání – dvouletý výsledek kolektivního vyjednávání, tak si to umíte přetransformovat do toho jednoletého, což nezodpovídá ani tarifním – tarify, jsou, Jaroslave, 3,5 %. (Odpověď: 3,2 %, 2,4 jsou benefity při splnění nějakých podmínek.) Ano, 3,2 % je nárůst tarifů. Minulý týden oznámil Volkswagen, že uzavřel kolektivní smlouvu se svými zaměstnanci, a to za 4,8 % a s bonusem asi 3700 eur, a to je jednoletý nárůst, prosím. A ten základ je samozřejmě úplně odlišný. Takže i to jsou ty principy – jak to, že Volkswagen není ochoten přidat ani procentuálně totéž svým zaměstnancům při špičkové výrobě vozů Škoda a rozdává samozřejmě více svým zaměstnancům, i přes ten skandál, který byl, tak svým zaměstnancům více. I to je výsledek toho principu, existence spolurozhodovacího principu v Německu. To je ten důvod, proč my bychom chtěli vyšší spolurozhodovací kompetence.
Takže tady třeba je informace, kterou si určitě potom přečtete, z jednání místopředsedkyně Evropské komise paní Morgherini. Také jsme řešili v Senátu spolu s kolegy z živé kultury otázku živého umění, s panem senátorem Šestákem, Oberfalzerem a podobně, takže opravdu jdeme až k těm, kteří rozhodují. Tady je jednání s panem ministrem kultury Danielem Hermanem také v souvislosti s platovými požadavky a situací v kultuře. Také jednáme s kolegy přes hranice, tady s DGB Bavorsko a musím říct, že byli hodně překvapeni, jak se chovají třeba německé firmy na území České republiky. To znamená, otázka bonusů, otázka mzdové politiky, rozdílu mezi minimální mzdou naší a minimální mzdou německou. Jenom pro porovnání – 366 eur naše, jejich 1580 v měsíčním vyjádření. To je ještě dramatičtější poměr než mezi mzdovou úrovní těch jednotlivých zemí.
Už jsem se zmínil o tom, že s těmi našimi odborovými partnery jednáme v takové společnosti V4, to znamená visegrádská skupina. Myslím si, že je to velmi účelné a potřebné. Také jsme měli jednání s Českomoravskou komoditní burzou, to je docela zajímavá situace i pro nás, protože tady se jedná o možnosti snížení cen. Navíc tam úplně odstraníte tu věc té korupce a podobně, protože to je věc naprosto otevřená a transparentní záležitost, takže spíš to vezměte třeba jako možnou inspiraci, hodně toho využívají obce, města a podobně, protože tam mnohdy dosáhnete jiné ceny, než běžně na trhu.
Tady už zmíněná jednání s panem předsedou Senátu, s Milanem Štěchem. Jenom připomínám, že tam právě vznikala situace kolem dlouhodobé nemocenské, kdy on sám měl dlouhodobou nemocenskou a je si vědom velmi dobře, co to znamená pro lidi. Takže tam přišlo i k tomu, že vznesl požadavek na vyšší úroveň nemocenské pro zaměstnance.
Česko-německý dialog jsme podpořili a podporujeme i v souvislosti s Česko-německým diskusním fórem a s Česko-německým strategickým dialogem, protože to je důležité, abychom ovlivnili to dění v Německu vůči České republice. Takže tady vidíte třeba bývalého předsedu představenstva Škody Auto nebo bývalého poslance Bundestagu a významného sociálního demokrata. Takže děláme v tomto hodně, abychom ovlivnili dění i mimo území České republiky.
A aniž bych si to přál, tak je to vlastně most k další informaci. Toto je pan velvyslanec České republiky ve Spojených státech Petr Gandalovič, s kterým jsme řešili otázku TTIPu a podobně s tím, že od konce letošního roku by měl být nový velvyslanec České republiky ve Spojených státech a mohu vás ujistit, aniž bych to jméno řekl, tak už jednáme o tom, abychom měli dveře otevřené i ve vazbě transatlantické. Jeden spolupracovník už odjíždí v červenci – toho budoucího velvyslance, s vysokou pravděpodobností, takže děláme i to, abychom mohli i tady tuto věc – ne že bychom potřebovali nutně jednat se Spojenými státy, ale třeba se to velmi hodilo v souvislosti s možností jednání českých zástupců s obdobou naší Konfederace, která se jmenuje IT(?)CIO a je to největší konfederace ve Spojených státech.
Také s nově jmenovanou paní ředitelkou úřadu práce – ona byla delší dobu pověřena výkonem, teď už je jmenována – jsme řešili otázku vzniku poradního sboru při generálním ředitelství, kde ona podporuje tu myšlenku. Také řešíme i naše delegáty v oblasti Akademie sociální demokracie, což si myslím, že je dobře, protože náš vliv se opravdu musí promítat všude, nejenom v odborovém prostředí, ale i mimo odborové prostředí. Takže je to dobře. Také třeba při setkání s panem senátorem Gawlasem jsme řešili řadu věcí a musím říct, že pokud by všichni byli takoví slušní, korektní a vstřícní, tak si myslím, že bychom se nemuseli bát rozhodování ani Poslanecké sněmovny, ani Senátu, Ale bohužel tito lidé jsou v minoritě, o to více jsme byli rádi, že jsme se s nimi mohli sejít. Mimochodem v tom regionu, kde on působí, tak bude kandidovat bývalý generální ředitel a předseda představenstva Třineckých železáren pan Ciencala a musím říct, že byl bych rád, kdyby zůstalo jenom u té kandidatury. Ale to je věc voličů, ti, co jsou z regionu, ti určitě budou sami rozhodovat o tom, jak budou přistupovat, ale v některých případech si myslím, že některé typologicky shodné osoby si myslím, že do zákonodárného sboru by bylo lépe, kdyby spíš nebyly, než byly.
Co se týká pokračování té aktivity Vize ČMKOS pro Českou republiku, tak jsme měli mezinárodní konferenci, řada z vás se toho zúčastnila, a musím říct, že třeba polští kolegové byli velmi nadšeni a věnovali tomu také velký čas i v jejich časopise, protože to považují za velmi důležitou věc. A my ty naše informace, znalosti a dovednosti samozřejmě se snažíme šířit co možná nejvíce.
Vidíte, že jsem zváni na různé aktivity právě evropských komisařů, a to myslím, že je správně. Za minulých vlád, vážení, by nás nikdo na setkání s evropským komisařem či komisařkou nepozval. Nikdo. A dnes je to naprostý standard. A my samozřejmě toho prostoru využíváme k tomu, abychom informovali o situaci z pohledu odborů.
Také jsou aktivity našich mladých a jsem tomu rád, Vašek Procházka a další jsou velmi aktivní v SEYTOMu (foneticky), což je uskupení v rámci Evropské odborové konfederace mladých tady ze střední Evropy, prosím, to není východní Evropy, to je opravdu střední Evropy, a jsem rád, protože mají velmi hezké výstupy. Vy jste možná některé viděli, jsou některá videa, která tam sami natáčejí a dělají velmi hezkou propagaci odborů, takže určitě v tom budeme dál pokračovat, protože to je potřeba.
Také jsme rádi, že jsme mohli se sociální demokracií položit věnce u příležitosti výročí l. Svátku práce v České republice a jsem rád, že to je i poměrně větší počet lidí. To vidíte i tady zdokumentované na tom společném snímku, ale přesto bychom byli rádi, kdyby to bylo podpořeno ještě více.
My jsme byli vyzýváni k tomu, abychom třeba udělali nějaké aktivity v Praze, ale ve vedení jsme to probírali a jsme přesvědčeni, že dělat akci pro turisty v Praze není vhodné. Jestliže to je oslava Svátku práce, tak je slušné a korektní, aby byla tam, kde je tradice a kde je i ta podpora obyčejných lidí. Turisty na akci úplně nepotřebujeme a navíc by nám také nemuseli vůbec rozumět.
Co se týká regionálních rad, máme tady dneska zprávu, takže jen pár kratičkých informací. Plzeňský kraj – měl jsem možnost jej navštívit spolu s panem předsedou Brabcem a velmi dobrá diskuse i s hejtmanem a s lidmi z hejtmanství, takže si myslím, že tam funguje spolupráce dobře. Řešili jsme třeba otázku Karlovarského kraje, to bylo trošku složitější, s Věrou Dimovou, ale věřím, že jsme se domluvili, jak by to mohlo pokračovat. V Moravskoslezském kraji samozřejmě jsou obrovské problémy, velmi častá jednání tripartity, velmi náročná jednání. Ale vím, že to velmi dobře kolegové zvládají, i když je to zpravidla u většiny z nich nad rámec jejich osobního času, nebo v rámci jejich ryze privátního času, ale přesto moc děkujeme. Také jak jsme slíbili na počátku volebního období, že se budeme věnovat regionálním radám i prostřednictvím pravidelných porad, které před tím nebyly, takže měli jsme ji 2. 5. a řešili jsme otázku, jak to vypadá v regionech, v jednotlivých regionálních radách, ale také v oblasti tripartit.
Tady mám na vás prosbu, vážení kolegové. Určitá část odborových svazů se třeba v některých regionech neangažuje. Věřím, že to budou všechno objektivní důvody, ale byli bychom rádi, abyste se na to podívali. Máme tady zprávu, ve které máte i jména a všechno, abyste se na to podívali. Je to i o tom, jak se zúčastnit těch jednání. Ale pravdou je, že ta regionální politika je důležitá. To je neoddiskutovatelné. A budeme rádi, když nám pomůžete. Například teď je nová situace v Ústeckém kraji a my potřebujeme, aby došlo k tomu, že Ústecký kraj bude mít složení vedení regionální rady a aby bylo možno učinit vše s volbou. My jsme ji teď museli přesunout z květnového na zářijový termín. Byli bychom byli rádi, protože tam ta činnost byla velmi bohatá a je velmi bohatá a my bychom samozřejmě nechtěli přijít o tyto aktivity.
Ještě mi dovolte pár informací a potom bychom udělali – já ne, ale pan předsedající – přestávku. To jak se tu Vítek tak hezky a diplomaticky posouval, tak to bylo úplně jednoznačné. (Ukazuje papír s poznámkou na téma přestávka.) Já to prozradím, myslím, že víte, že mě se musí přerušit, jinak to nejde, takže abyste se mohli najíst, je potřeba mě přerušit, takže z tohoto pohledu ještě několik málo informací k těm regionálním radám.
Měl jsem možnost se zúčastnit mezinárodní konference MERORu Odra, Labe, Nisa, který mimochodem získal i cenu za dialog, velmi významnou cenu. Tutéž ve stejný den získal i Lech Walesa, takže abyste si udělali obrázek o tom, jak významné to je. Musím říct, že diskuse byly dobré, zúčastnil se toho také zástupce generálního tajemníka Petr Scherer, zástupci z Německa, Polska i z České republiky. Musím poděkovat kolegům i z ústeckého regionu, že se tomu tak věnují.
Poslední dvě informace – ČMKOS se rozhodla, že budeme pokračovat, jak jsme avizovali vloni, v těch propagačních aktivitách v regionech. Prosím, vezměte i tu informaci, která teď bude následovat zatím za předběžnou tam, kde ještě není jasno. Už mám zase nová data, ale tady máte zatím pár informací, v jakém termínu a kde budou probíhat tady tyto propagační aktivity. Je to po dohodě s regionálními radami vždy, i proto to vždycky chvíli trvá, než dojdeme k tomu datu. Místa budou samozřejmě upřesněna, kde to bude. Cíl je jasný –oslovit veřejnost, ukázat něco o nás a hlavně prodat dobrou práci odborů, jejich činnost a hlavně potřebnost.
Takže z tohoto titulu bych byl rád, kdybyste se do toho zapojili ještě ve větší míře, protože samozřejmě čím více lidí tam je, tím více lidí také přitahuje ten zájem, aby se tam přišli podívat. Měl jsem sám možnost být třeba v Táboře celý den a musím říct, že je to opravdu hodně dobrá zkušenost a moc bych vám přál, abyste to prožili.
Návštěvy v odborových svazech, to není úplně tak jednoduché, jak by se mohlo jevit. V žádném případě to nemusí nikdy znamenat nějakou pohodu, klid nebo něco, co je vysloveně přátelské. Mnohdy se dostáváme do situace, kdy čelíme někdy obrovským problémům. Jeden z těch problémů je jednoznačný. To je otázka situace v oblasti veřejné dopravy.
Vážení, to je opravdu problém. Už jsme to tady řekli v souvislosti s panem premiérem. Řekli jsme to i na tiskové konferenci. Postavení řidičů veřejné dopravy je opravdu katastrofální. Velmi obdobná situace je u řidičů kamionů a je to regionálně tak nebezpečné, že se může v určité chvíli stát, že můžeme také přijít o tuto veřejnou službu, protože už tam nikdo nebude chtít dělat. Je to opravdu situace, kdy bychom mohli klidně zastavit i ekonomiku. A je tady paní Dr. Klementová, místopředsedkyně odborového svazu, tady bychom byli jednoznačně rádi i za solidární podporu kolegů. Musím říci, že tady mají hodně, ale hodně nečisté svědomí kraje, které vyhlašují tato výběrová řízení, které vyhlašují výběrová řízení na cenu, nikoli na ekonomické kritérium, protože nejnižší cena je jasná, ale ekonomické kritérium, kde je vícekriteriální soutěž, to je něco úplně odlišného, ale do toho se krajům nechce. A ještě mnozí mají výmluvu, že se nechtějí nechat zavřít a stíhat od ÚOHS a Bradáčové, tak to alespoň mnozí říkají. Takže z tohoto pohledu my to považujeme za situaci opravdu velmi vážnou. Ten boj je neustálý a obávám se, že toto může být jeden ze zdrojů konfliktů a jedno z velmi potenciálních míst, kde může dojít ke konfliktu i otevřenému. Navíc Odborový svaz dopravy má v této chvíli stále vyhlášenu stávkovou pohotovost, takže ta stávka je v tomto případě velmi blízko. Bohužel. Ale ten souboj o podmínky řidičů – tady to vypadá, že je nebude tak jednoduché prosadit právě proto, že kraje se k tomu staví ne tak, jak bychom si představovali.
Není v tomto případě na tapetě úplně premiér, ten se snaží komunikovat, ale i on má v tomto případě omezené možnosti. My se snažíme učinit to, aby udělali speciální nařízení – nebo nařízení vlády, speciální tabulku pro řidiče, protože je to z veřejných prostředků, ale upřímně, není to tak jednoduché, jak se to slovně dá vyjádřit. Je to daleko složitější, protože samozřejmě to souvisí třeba i se zdravotníky, když se hovoří o tom, že když je někdo ze zdravotního pojištění, z veřejných zdrojů financován, aby měl shodné podmínky, to byl ten požadavek, co tady zazněl ve vztahu k platům a podobně. Takže je to opravdu velmi složité, ale tady jsme jednoznačně všichni – a vyjádřili jsme to na minulém sněmu – na straně Odborového svazu dopravy a děláme všechno pro to, abychom pomohli. Takže to už je ta stávková pohotovost, vy si ji pamatujete, bylo to tady 23. listopadu vyhlášeno, 24. byla přijata podpora.
Také jsme měli možnost zúčastnit se výkonného výboru Odborového svazu pracovníků obchodu, který probíhal těsně – vlastně druhý den po jednání našeho sněmu. Tam jsme se domluvili o tom, abychom společně postupovali. Ono se to projevilo později, ale musím říct, že zrovna u Odborového svazu obchodu vidíme jednu z velkých možností nějakých společných aktivit ve směru zlepšení postavení zaměstnanců v oblasti obchodu – malo- či velkoobchodu, protože tam jsou pracovní podmínky zaměstnanců velmi špatné.
Také jsme měli možnost být na Radě Odborového svazu KOVO, ne zrovna na této – byl tady zvolen, a teď se dívám, nevidím, není tady momentálně, byl zvolen nový místopředseda Odborového svazu KOVO, bohužel po zesnulém Jaromíru Endlicherovi, Tomáš Valášek, který tady byl dopoledne na jednání sněmu, ale věřím, že ho určitě znáte, protože byl v minulosti aktivní v oblasti mladých jak na úrovni Konfederace, tak samozřejmě i odborového svazu a má na starost celou oblast organizační atd. Takže máte určitě možnost se s ním sejít.
Také byla uzavřena první kolektivní dohoda pro státní zaměstnance. Je to významná věc i z jiných důvodů, protože se tam stanovily nové typy standardů, které jsou pro nás důležité, včetně sick days a podobně. To byl důležitý moment i pro vyjednávání v oblasti sick days na národní úrovni pro všechny, takže věříme, že to pomůže. Každopádně ta dohoda ujasnila i postavení zástupců zaměstnanců, vytvoření podmínek pro jejich činnost a podobně, takže z tohoto pohledu je to průlomová dohoda a blahopřejeme, že se to povedlo. Samozřejmě důležité je to také udržet, nestačit jenom hodnotit, co je uzavřeno, ale bez odborů by to rozhodně nebylo.
Také jsme jednali se zástupci a se Zdeňkem Hellerem z Odborového svazu textilu, přesněji řečeno se zaměstnavateli z Asociace textilního průmyslu, a snažili se nás přesvědčit, jak oni jsou slušní, korektní a skvělí vůči zaměstnancům a jak ty Ukrajince sem přece musíme pustit. Tak jsem jim dokázal na praktickém příkladu z evidence nezaměstnaných, že firmy, které tam byly – protože s tím oni nepočítali, že se na to připravím a že si ty firmy úplně jednoduše vygooglíte, nebo podíváte se, jaké nabízejí pracovní pozice v evidenci volných pracovních míst. Vážení, to bylo docela veselé, protože já jsem jim rovnou řekl, že je podezírám z toho, že spekulují s lidmi z Ukrajiny, a to tím, že tam nabízejí velmi nízkou cenu práce a následně, když ta místa do měsíce neobsadíte, tak můžete požádat o to, aby vám úřad práce povolil zaměstnávání cizích státních příslušníků. A tady to bylo, vážení, úplně flagrantní, protože já jsem říkal: Nabízíte jim 14 tisíc hrubého, kdo by tam šel. V Jutě, která je považována za sociálně velmi zajímavou, byla nabídka mezi minimální mzdou až 17 tisíci hrubého. Oni říkali: Ale my těm lidem tolik neplatíme. Já jsem říkal: Tak proč to tady nenapíšete. Proč tady nenapíšete nabídku 22 tisíc, jak říkáte, že ty lidi platíte. Miloš Konečný, místopředseda tam byl a může to dosvědčit, že koukali páni zaměstnavatelé. Tím pádem se vlastně jenom propíchli sami vlastním nožem. To je jejich chyba, jejich nedůslednost a jejich „ocenění“ toho, že byli na jednání krajně nepřipraveni a vlastně to jenom doložili. Potom, vážení, to bylo úplně zvláštní, poslali fotografii z brány jedné z těch firem, kde je napsáno, že nabízejí za 22. Tak jsem jim odepsal, že mi to posílat nemusí, že si to přečtu v těch nabídkových listech na úřadu práce … (Poznámka z pléna – nabídka místa za 10 tisíc.) Deset tisíc, ano, opravdu, je tam nabídka za 9900 Kč, takže oni to jsou sociálové jenom do té chvíle, dokud se nejedná o jejich zisk. Takže nikdy vlastně.
Také byla velmi bouřlivá konference u kolegů z Odborového svazu KOVO ve Vítkovicích v těžké mechanice a musím říct, že byla opravdu bojová, a zejména bojová ve vztahu odborová organizace versus zaměstnavatel. Velmi dobrá, musím říct, že to je přesně to, co dělá odbory odbory, kdy se lidé nebojí, kdy projeví ten svůj zájem o lepší pracovní podmínky. A můžu říct, že ve Vítkovicích to není vůbec jednoduché, přestože pan majitel dává najevo, že ta firma je úspěšná. Ale je také i druhá strana mince, a z tohoto pohledu samozřejmě se tam odboráři – Tomáš Valášek zrovna přišel, teď si sundává sako, to je přesně on. (Pobavení v sále. Pan Valášek sděluje, že neví, o co se jedná.) Ti, co si vzpomenou, tak ti to vysvětlí.
Předesílám, vážení, že při každé návštěvě v působnosti jakéhokoli odborového svazu vždy, tak jak jsme to tady slíbili, funguje režim následujícím způsobem: Pokud pozvání obdržíme, okamžitě se kontaktujeme, nebo bezprostředně se kontaktujeme s vedením odborového svazu, s dotazem, zdali to je či není možné. Podle našeho soudu takto to musí být. My nejsme předsedové odborových organizací, nebo vedení odborových organizací. My jsme vedení Konfederace a vy jste naši akcionáři. A my toto musíme ctít a ctít to budeme. Bez ohledu na to, jaké je téma. Nepojedeme do odborové organizace, aniž by to nebylo projednáno či informováno o tom vedení příslušného odborového svazu a nedošlo ke shodě.
Další – měli jsme zajímavé jednání ve fakultní nemocnici v Motole. To byla také podobná situace v souvislosti s ukrajinským personálem, kde management mermomocí – mimochodem pan Ludvík je nejvrchnější představitel sociální demokracie pro Prahu, abych to vysvětlil, také žádá ty Ukrajince, a tam samozřejmě zazněla i ta informace, jestliže z Ukrajiny budeme tahat tento personál, tak také způsobíme Ukrajině nemalé problémy. Vždyť je to země ve válečném stavu de facto! A z tohoto pohledu my vlastně takto tím lákáním můžeme výrazně snížit dostupnost péče a vůbec péči vůči lidem na Ukrajině. Takže z tohoto pohledu si myslím, že to jsou hodně nebezpečné situace. Ale pravdou také je, že v této nemocnici jsou velmi – snad byl mohl říci – nadstandardní podmínky. Samozřejmě ta práce není jednoduchá a také tam ubývá personál, protože jestliže pracujete třeba v těchto režimech, tak samozřejmě málokdy skloubíte rodinný a pracovní život, je to prakticky nemožné, a samozřejmě vše s tím související. Protože když někoho lákáte, aby přijal práci a on je někde zvnějšku, tak ještě řeší třeba otázku, že by rádi měli možnost z FKSP třeba podpořit nákup, nebo zohlednění tramvajenky v Praze a podobně. Takže to jsou takové věci, které si člověk třeba neumí úplně představit, ale když to potom slyší v tom přímém přenosu – a víte, o jaký typ nemocnice se jedná, mnozí vídáváte teď ten seriál, nebo pořad, který mají s tím vlastně přímým přenosem i operačních zákroků a podobně, takže to zrovna je nemocnice, která také patří mezi ty, kde ten personál začíná významně scházet.
Proběhl také sjezd OS pojišťovnictví. Předseda se tady už nejednou vyjádřil, vždy po Jaroslavu Součkovi, jsi říkal, Františku. František (Hupka) pochází z České obchodní banky, byl tam předsedou odborové organizace. Takže také blahopřejeme a držíme pěsti, ať na té nové misi všechno zvládneš.
Také probíhal sjezd horníků. Bylo zvoleno vedení – sice by se chtělo říct staronové, ale bylo potvrzeno to, které doposud vede odborový svaz, to znamená Honza Sábel, Jaromír Pytlík, který je zároveň předsedou SHO, a Jaromír Franta, který tady už dneska vystupoval a vy ho znáte v souvislosti s těmi doly ČSM, kde nebyly prolomeny limity ze strany vlády.
Zajímavá situace s nečekaným dalším vývojem, ten ještě úplně neprozradím, ale až za chviličku, i když Miloš tady sedí – byli jsme s Milošem na jednání v jeho působnosti, to je u Celní správy. Prosím, kdo nevíte, tak máme tři vojenské složky – vojsko, policii a celní správu. Celní správa v České republice má velmi podobné kompetence, dokonce daleko širší, než si člověk umí představit, třeba i to, že stíhají lidi, kteří nezákonně pracují na území České republiky a podobně. Mají i speciální útvar, který zasahuje – to vídáváte čas od času v televizi, když se jim podaří nějaký zásah. Anebo také k nim patří kolkování, bohužel kauzu lihové mafie už tady zná v České republice takřka každý. Takže bavili jsme se o pracovních podmínkách a jenom řeknu, abych vám ty pracovní podmínky přiblížil – oni na nás chtěli udělat takovou zajímavou věc, ještě že se jim to nepovedlo dohodnout, protože to bych byl mírně vyděšen, co se děje, že nás vezli na nějaké stanoviště, říkali, že za celníky přímo v terénu. Oni na nás chtěli připravit, že nás ten vůz, který hlídá ty známky, zadrží přímo při jízdě po dálnici. Jsem opravdu rád, že se to nepovedlo, časově jsme tu příležitost propásli. Ale musím říct, že představa, že jste zrovna teď v těch horkách 30 a více stupňů a musíte být na tom parkovišti, kdy si zapnete klimatizaci a znamená to, když to párkrát uděláte, tak skončíte ve stavu nemocných, tak to opravdu není žádná legrace. I pracovní podmínky těchto lidí, kteří jdou za těmi případy třeba těch mafiánů, tak to samozřejmě ohrožuje jak je samotné, tak i jejich rodiny. Je potřeba říct, že každá práce opravdu má svá specifika a jsem rád, že jsme s Pavlem Bednářem měli možnost to vidět.
Víte také, že byly ceny Thálie. Já to strašně rád dávám vždycky jako hádanku těm, co to neví, vy už to víte, že cena Thálie je cena Herecké asociace, moc hezká, zrovna včera jsme někoho zkoušeli, také nevěděl, také koukal. Byli to novináři z Reflexu. Z Respektu – také koukali. Cena dobrá, vy jste to určitě viděli. Ale toto – ten text, pokud to nepřečtete, tak potom v té verzi v počítači to určitě uvidíte – nejsou kouřové efekty pro cenu Thálie. To je zvířený prach v září reflektorů, který dýchají herci a účastníci. A to bylo ještě před generálkou, takže se tam ještě moc lidí nepochybovalo. Takže abyste viděli, že opětovně – každá profese má opravdu své a my jsme se ptali, jestli tomu lze nějak zamezit, oni říkali, že se snaží uklízet ten prach, ale když tam máte třeba ty opony a závěsy, tak to samozřejmě nejde po každém představení čistit. Takže toto se tam pohybuje – samozřejmě nejen za oponou, ale také před oponou – zcela logicky. Akorát že tam ta světla nejsou takto nastavená, abyste to všechno viděli.
O tom Národním konventu jsem vás informoval.
Také jsme byli u odborářů OS KOVO v Leteckých závodech v Kunovicích. Bohužel na firmu byl podán návrh na konkurs, ale včera věřitelé stáhli návrh na konkurs, takže v této chvíli firma není v konkursním řízení a není ohrožena, což je dobře. Tady vidíte akci, kde jsme byli s Jaroslavem Součkem. Vážení, konference základní organizace, kde se zúčastnilo 300 lidí. Ono to bylo charakterizováno jako členská schůze, moc hezké. Měli to spojené s tím, že se potom sešli i ti, kteří už ve firmě nedělají, a měli to spojeno i s nějakou zábavou. Ale to také znamená mnoho – spolková činnost, neboli v tomto případě udržování sociálního kontaktu je důležitá činnost odborů. Zaměstnavatel to normálně nepodporuje. A toto zrovna byl moc pěkný příklad, zároveň v té kombinaci, že včera zrušili ten konkurs, tak to je samozřejmě dobré, ale neznamená to, že situace je úplně vyřešena – na straně jedné. Na straně druhé, vážení, je to finální produkt naprosto brilantní kvality. Mají nové letadlo, měli jsme možnost jej vidět s Jaroslavem, ještě lepších kvalit. Takže musím říct, že můžeme být pyšní, že to je produkt český, sice v ruské firmě ze 100 %, ale oni by rádi přesunuli tu výrobu ven a my se bráníme zuby nehty, aby k tomu vůbec nikdy nedošlo a výrobek se vyráběl stále v České republice.
Také byl sjezd Odborového svazu hasičů. Bylo zvoleno vedení, byl tady pan předseda, teď ho zrovna nevidím, ale můžu říct, že to bylo velice dobré, protože ať už ministr vnitra, tak šéf hasičského sboru, pan generál, byli přítomni a byla tam hodně velká diskuse na téma třeba vybavení hasičů, techniky a podobně, i některých nesmyslných rozhodnutí. Jirko – Jirka, místopředseda odborového svazu, si pamatuje, že to byla opravdu velmi dobrá diskuse, mně se to líbilo i proto, že člověk zjistil některé zákonitosti, které běží i mimo ten oficiální režim. Ale pravdou je, že to je profese, kde jim začíná práce ve chvíli – prosím, v uvozovkách, ono to není tak doslova, ale jim začíná práce ve chvíli, kdy všichni utíkají a oni jdou na místo zásahu. Takže jejich práce si můžeme jenom považovat a být rádi, že to dělají v takové kvalitě, v jaké to je.
Také jsme měli možnost být na jednání – a teď abych to nepopletl – výboru Odborového svazu peněžnictví, bank a pojišťovnictví. (Pan Hupka: Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví.) To mě budeš muset učit a chvilku to bude trvat, musíš najít vhodný způsob, abych si to zapamatoval. Zase musím říct, že jsem rád, přeji hodně štěstí, ať se vám všechno daří. A jak už tady říkal František Hupka o pracovních podmínkách lidí v bance, takže ti, co mají ty vysoké příjmy, tady nesedí. Ti mnohdy nejsou v odborech. Ale ti, co mají ty podprůměrné příjmy, ti určitě tu ochranu potřebují i z naší strany a určitě i solidaritu.
Také probíhal sjezd – to je vůbec takový sjezdový rok, ten letošní – Odborového svazu UNIOS. Blahopřejeme oběma kolegům, Petrovi Pechovi a také panu předsedovi Sladkovskému ke zvoleni. Přejeme hodně štěstí, pevné nervy. Myslím si, že toho také mají hodně před sebou.
Omlouvám se za fotografie, ale v některých případech to není úplně jednoduché, někde je sehnat, obzvláště když je nenajdete ani na stránkách příslušného odborového svazu. Věřím tomu, že to není z důvodu utajení, že to je jenom z důvodu toho, že ne vždy je člověk na to připraven.
Také jsme byli na koordinačním orgánu Odborového svazu státních orgánů a organizací u policie. Málokdo ví, že u státních orgánů je významná část, kde se věnují jenom policii. To bylo velice obdobné jako u hasičů. Stížnosti na pracovní podmínky, třeba řešili otázku rukavic, které umí chránit toho člověka před bodnými a řeznými ranami, a které nemají v takovém množství, jaké by potřebovali. Protože při zásahu třeba vůči narkomanům to je docela důležitá věc, abyste náhodou nebyli nakaženi něčím, co by vás potom třeba mohlo úplně zlikvidovat. Takže z tohoto pohledu také – vážení, asi tříhodinová diskuse s velením policie. A velmi dobrá diskuse. Musím říct, že člověk také byl velmi hrdý, že mohl u toho být a že se opravdu snaží dělat všechno pro to, aby pomohli lidem.
O konferenci Třineckých železáren už jsem tady říkal, takže to přeskočím. Mají tady silné zastoupení dneska, myslel jsem početně. Takže z tohoto pohledu děkujeme za tu práci, co odvádíte pro lidi a myslím si, že to lidi určitě ocení.
Samozřejmě jednání o platech probíhá, důvod je jasný. Připravují se střednědobé rozpočtové rámce. Myslím si, že ten tlak nás všech je jasný. Mám jenom jednu prosbu. Prosím o to, abychom my uvnitř udrželi jednotu. To, že Konfederace pomáhá u vyjednávání o platech, to věřím, že je dobrá zpráva pro všechny. Že to může pomoci i ovšem ostatním, věřím, že je také dobrá zpráva. A jsme stejně tak připraveni pomoci i v oblasti privátních firem, přestože to je daleko složitější a daleko nutnější pro koncentraci. Ale já věřím, že právě třeba akce Konec levné práce toho 7. září bude dalším takovým důležitým bodem na odstartování tlaku na zvýšení mezd pro rok 2017 právě pro oblast privátní sféry. Ale bude ještě v dostatečném čase na ovlivnění rozhodování státu ve věci předložení návrhu státního rozpočtu pro rok 2017.
Bohužel se také stalo něco, co považujeme za úplně mimo. Pan prezident České republiky usoudil, že se na základě pravděpodobně nějakých pivních řečí, rozhodne atakovat zaměstnance státu. A to úplně neuvěřitelným způsobem, kdy řekl v rozhovoru na dvě otázky dvě jasné odpovědi. V jedné řekl, že by měl být snížen počet státních zaměstnanců, v druhé ve vztahu k požadavku na mzdy, pardon, na platy, že by měly být ty platy spíš sníženy. Tak na to jsme reagovali velmi tvrdě, Odborový svaz státních orgánů. Jestli stát si najme a vytvoří pracovní místo a obsadí člověka, tak to má zaplatit. A ne vzkazovat a rozviřovat diskusi na to, jestli je někdo potřebný či potřebnější. Už jsem nechal vzkázat, že bych uvítal, kdyby šel příkladem a třeba lidi, kteří nemají bezpečnostní prověrky, tak vyhodil, protože nenaplňují základní předpoklad pro výkon funkce. Jestli chce někdo takto dávat hraběcí rady, tak ať začne u sebe a nevytváří tady atmosféru nevraživosti mezi skupinami zaměstnanců. To je nedůstojné prezidenta republiky, nedůstojné toho úřadu a věřím tomu, že snad to může být i nedůstojné jeho samotné osoby – Miloše Zemana. Protože to je opravdu něco, co si prostě zatím nikdo nedovolil, a to jsme tady měli různé výlupky na různých funkcích. Takže z tohoto pohledu docela vážně.
Teď jenom čekám na jednu věc, docela zajímavou. Nevím, jestli jste to zaregistrovali, ale teď se vyjádřím o osobě, kterou člověk vždy bude brát ve vážnosti, aniž by cokoli o ní věděl, a to je papež František. Ten se vyjádřil, vážení, někdy v minulém týdnu, že honba za ziskem na úkor zaměstnanců je smrtelný hřích. Můžu vám říct, že jsem na ty řádky koukal. Nejdřív jsem si říkal – to si musím ověřit, jestli je to autentické. A následně jsem na to napsal, že očekávám reakci ze strany českého kléru. Protože ti nás častovali jinými poznámkami, pokud si pamatujete, v roce 2012, na adresu lůzy v ulicích a podobně. Takže budu mít schůzku s panem biskupem Malým, s pomocným biskupem pražským, tak jsem zvědav, co mi na to řekne, protože encyklika církve na adresu sociálna zní opravdu jinak, než tak jak se to formuluje v České republice.
U katastrálních úřadů stejné podmínky jako všude jinde, 12, 13, 14 tisíc hrubého, pracovní podmínky – velmi zajímavý postřeh, vážení, takřka absolutní vztah ke klientovi: Jsme tady od toho, abychom vyšli vstříc každému, kdo žádá o zápis do rejstříku, pomoci s vyměřením, všechno. Ale dělají to za 12, 13, 14 tisíc hrubého. Takže taky si myslíme, že je to nedůstojné, přesto je to důležité, aby majetky byly správně a dobře zaregistrovány.
Protestní akce – v rychlosti. Už jsem tady zmínil stávkovou pohotovost u dopravy. Tady máme to prohlášení. Pokračovalo to dál velmi dobrým a velmi drsným a tvrdým jednáním jejich orgánů, což jsem byl rád, že jsem mohl být přítomen. V oblasti obchodu velký boj za svátky, už jsem to tady dneska zmínil. Takže to jste už slyšeli. Co se týká stávkové pohotovosti v OKD, nechci se o tom zmiňovat více, znáte to, slyšeli jste to, pokračuje to. Náš boj je společný, věřím tomu, že se podaří, vývoj ze včerejška je úplně nový ve věci možné nabídky. Tady je výsledek hlasování o hornických důchodech v Poslanecké sněmovně, uvidíme, jak se zachová Senát. Věříme, že to bude stejné. Toto je z akce Odborového svazu pracovníků obchodu, do které jsme se také rádi zapojili a poděkování paní předsedkyni, která tady bohužel nemůže být přítomna z důvodu pracovní cesty. Takže poděkování všem těm, kteří jste je podpořili a velmi si toho považují.
Už jsem tady zmínil Celní správu. Výsledek konání Odborového svazu státních orgánů a organizací v oblasti Celní správy je, že byl odvolán pan generál Kašpar. Prosím, to jsem teď nespojil nespojitelné, on se opravdu tak jmenuje a jeho funkce má skutečně tento název, nedělám si legraci v této věci. Byla to velmi vážná situace, dopadla dobře a bez aktivity odborové organizace by k tomu nedošlo. To, co se říká, to je jedna strana mince, protože jsme požadovali i důstojný odchod, takže odchází ze zdravotních důvodů a pravdu vám může někdy, když bude chtít, Miloš (Lokvenc) říct, sedí tady, prožíval si to. Dokonce pan generál začal lustrovat jeho osobu, co dělá, jakou má pracovní náplň, jak může dělat odbory, co to má znamenat. Prostě člověk, který na tom místě nikdy neměl být, bohužel byl a málem udělal devastaci v oblasti Celní správy. Takže, Miloši, díky za statečnost, zasloužíš si od nás poděkování, protože to riskování vlastního postavení není žádná legrace. Mimochodem Miloš byl ve funkci velmi vysoké v Celní správě, byl zástupcem ředitele pro Královéhradecký kraj, takže máme tady odboráře, který byl ve vysoké manažerské funkci, proto si umí velmi dobře představit obě strany té mince a musím poděkovat za serióznost.
Čína. Víte, že momentálně Evropský parlament se k tomu postavil čelem, to jsme rádi, že se vyjádřili, že nepodpoří Čínu jako tržní ekonomiku. Stejně tak jsme se zapojili do boje proti těm rájům. Bohužel teď jsem byl informován předsedou v ČKD DIZ Kvízem o některých okolnostech, které byly v souvislosti se zásahem speciálního útvaru policie, přejeme si samozřejmě, aby byly zachovány všechny zaměstnanecké poměry a pokud něco udělali špatně, tak ať se třesou, to je v pořádku, ale byli bychom neradi, aby to ovlivnilo jejich další chování. O požadavku zaměstnavatelů na 70 až 100 tisíc dělníků z Ukrajiny už jsem se tady zmínil. Hospodářská komora se velmi tvrdě vyjádřila ve vztahu k ČMKOS, že odmítají povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností, takže je opak pravdou z naší strany. Ale abyste věděli, jak ti naši dobrosrdeční zaměstnavatelé se chovají, tak to muže zdůrazněno.
Teď už rychle k aktivitám. Už jsem tady hodně vzpomenul OKD, respektive NWR, takže několik sérií jednání, která k tomu proběhla, poslední tady máte ze včerejška – na úrovni premiéra, nově zřízené pracovní skupiny. Samozřejmě stojíme na straně horníků, jednoznačně je potřeba s tím něco udělat. Vážení, ty důsledky, které by mohly být v Moravskoslezském kraji, se mohou týkat až 80 tisíc lidí, 10 tisíc v přímém vztahu k šachtě, dalších 10 tisíc subdodavatelů, krát počet členů rodiny, a máte 80 tisíc velmi rychle. Pochopitelně to má další dopady, které potom generují další problémy. Takže to je důvod pro to, aby stát do toho zasahoval.
Co se týká eurozóny, trváme na našem stanovisku, že do eurozóny v této chvíli v žádném případě, není pro to důvod, mzdy nekonvergují. Není proto žádný důvod, abychom teď přišli o úspory.
Školáci – 10 % nárůst platů, už to tady dneska zaznělo, nádherná akce, tady rozšíříme počet triček v místnosti v této chvíli ještě o další tři. Tři na obrázku, samozřejmě, protože jak Markéta, tak František jsou tady přítomni, paní ministryně Valachová se jednoznačně vyjádřila ve prospěch učitelů. Moc blahopřejeme. Myslím si, že kampaň a návaznost kampaně na Konec levné práce je skvělá. Moc děkujeme a myslím si, že to může být velkou inspirací pro vás pro všechny, protože si myslím,že přesně tímto směrem jít můžeme, už jsme dneska řešili s panem prezidentem Herecké asociace, že by mohla nastartovat, nebo zváží možnost nastartování kampaně Konec laciných herců. Navrhli jsme kolegům z Odborového svazu dopravy, že by mohli třeba použít námět jako Konec levných řidičů. Myslím, že to je ten správný směr, jak tu kampaň přesně směřovat do jednotlivých oblastí, i když, prosím, jsme si vědomi, že to má své hranice. Ne u každé profese to lze použít, nejde to, opravdu. Už tady byly různé kampaně a nechceme se dožít podobných výsledků, jako třeba Děkujeme, odcházíme, to bychom byli velmi neradi. Navíc my to nemáme za peníze, které někdo jiný za to musí dát, my to máme zadarmo s nápady a myslím si, že o to je to cennější. Mimochodem kolem „Konec levných učitelů“ zítra máme jednání s paní ministryní Valachovou a opětovně podpoříme ten požadavek na růst 10 % platů.
Také se zabýváme důchody, to jste určitě viděli, to bylo v novém pořadu, který už teď běží, v „Devadesátce“. U zdravotnictví je problém – znáte, každou chvíli tady řešíme otázku zdravotnictví až na tripartitě, takže jsme si vědomi toho celospolečenského přesahu. To je nesmírně důležité. A opravdu běžím do toho finále co nejrychleji, jak je to jen možné. Tady máte grafiku produktivity práce. Ta byla v Sondách, takže používáme Sondy jako šiřitele tady těchto informací, i co se týká toho obrazového, abyste to mohli použít třeba i na nástěnkách a informovat lidi, jak vidíme třeba některé problémy.
Tady už zmíněná spolupráce i s Českou lékařskou komorou v oblasti požadavků na mzdy a na platy. Tady už ta zmíněná otázka 4. průmyslové revoluce, paradoxně první akci ve věci práce 4.0 nekonalo ministerstvo práce, ale německá ambasáda v Praze. Což je trochu smutné, ale zase na straně druhé s takovouto podporou se to samozřejmě dělá ještě mnohem a mnohem lépe.
Konference k BOZP, řada z vás se mohla zúčastnit a moc děkujeme za podporu, protože myslíme si, že i ta vizualizace, která následně byla, bohužel za rok 2015 – 131 zahynuvších a bohužel to číslo ještě nemusí být konečné, protože víte dobře, že pokud někdo zemře do jednoho roku od toho příslušného pracovního úrazu, tak se to ještě může do té statistiky započíst, takže z tohoto pohledu bychom byli rádi, kdyby se to číslo už nezměnilo. Bohužel je to velmi vysoké číslo a budeme to probírat i na úrovni tripartity.
Také jsme řešili otázku zákoníku práce, ale tady vidím, že mnoho z vás tam bylo, takže nemusím o tom mluvit, ale nebude jednoduché to prosadit. Také tady máte ty hlavní požadavky, to už znáte. Jenom díky odborům se poukázalo na vážnou věc, to je o těch oznamovatelích, to jsou ti, co oznamují, že se zaměstnavatel nějak zachoval. Stanovisko ČMKOS je jasné, my to vnímáme jako rozpor s ústavou, s ústavními principy, protože tady se má pohlížet na kohokoliv, o němž to oznámení bylo, jako na vinného a on se má z toho vyvinit, to považujeme za převrácení všech principů. Špatně – jestli někdo oznamuje, tak má mít také důkazy a nejen člověka očernit, zničit, protože někdy to může být klidně i úmysl. To vůbec nemusí být oprávněné oznámení. Takže my tady hájíme skutečně i zájmy lidí, kteří jsou nevinní, možná více, než si kdokoliv představuje.
U Prvního máje mnozí jste byli, ale já bych tady chtěl poděkovat vám všem, také kolegům z Odborového svazu ECHO, kteří nám poskytli dopravní prostředky, byli ochotni přijet, pomohli. Takže moc děkujeme. Odborový svaz KOVO měl skvělou prezentaci svou prostřednictvím nových vizuálních prostředků, nového stanu a podobně. Náš odhad je, že tam opravdu bylo opětovně kolem 5000 lidí, toto velké množství, děkujeme všem, kteří se na této úspěšné akci podílejí. Ale víte, co bychom byli radši? Kdyby tam přišlo ještě víc lidí. A zejména odborově organizovaných, to by bylo super, včetně vedení odborových svazů, takže vezměte to jako takové jenom mírné šťouchnutí, malinko, ale můžu vám říct, že to je velmi důstojná oslava Prvního máje.
Odborová akademie začala velmi úspěšně, mnoho účastníků, bohužel máme tady také velmi smutnou zprávu, protože jeden z těch účastníků už není mezi námi. Život už není tak jednoduchý, někdy se to stává, a dozvěděli jsme se bohužel v posledních dnech o tom, že už se žádného běhu nezúčastní. Prostě život je už takový, přestože nemá věk, kdy odchod může být takto charakterizován, ale bohužel se tak už stalo.
Také jsme realizovali výtvarnou soutěž, to už víte. A teď se vyhodnocuje soutěž Zlaté české ručičky. Vážení, nádherná věc, překrásné výrobky. Najdete to na internetových stránkách ČMKOS – ještě možná můžete hlasovat, myslím, že do 27., ale to si nepamatuji přesně. Nádherné výrobky, které budou zdarma předány dětským domovům. Myslím si, že to je nádherná věc, krásná akce a také takové to potvrzení solidarity i mimo odborové svazy. A myslím si, že oni si to určitě zaslouží.
Také byla akce na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity 11. 5. pro studenty, takže i v tom budeme pokračovat.
Ve dnech 7. – 9. září 2. sportovní hry, takže, kdo se chce přihlásit, dostanete i dispozice. My jsme se to dozvěděli minulý týden, takže rozešleme všechny informace, abyste se mohli přihlásit, prosím, využijte. Myslím si, že řada těch sportovních kolektivů má zájem o takovou prezentaci a tentokrát, vážení, budou soutěžit třeba i v O2 aréně a podobně, ještě i v jiném typu sportovišť, takže využijte těch možností, dostanete informace, jak už jsem řekl.
Co se týká mediálních aktivit, já myslím, že není potřeba vůbec říct nic na to téma, myslím si, že se fakt nenudíme, co se týká mediálního zájmu, což je dobře, protože to něco samozřejmě znamená a můžeme si to vysvětlit, jak chceme.
Toto jsou fotografie, které se budou rozšiřovat a byly odborové svazy vyzvány k tomu, aby se přihlásily, takže budeme postupovat. Teď jen čekáme na definitivní schválení prostředků, abychom to mohli dál spustit, takže uděláme, co je v našich silách, abychom mohli propagovat naše postoje. Říkám ty mediální aktivity – nechám Infoservis – považujeme to za velmi úspěšnou aktivitu roku 2016, nyní už přes 400 e-mailových adres, na které se rozesílá. To, že na to teď je velmi málo času s ohledem na problémy, tak není ta četnost tak velká, ale prosím, jakmile se mi trošku času ukáže, tak zase určitě vás obdařím informacemi, ale prosím, rozšiřujte počet lidí, kteří se do toho zapojují. Buď přímo nebo prostřednictvím – a pokud to někomu posíláte, prosím, dejte nám to na vědomí, protože tím pádem ten dosah není 400, ale je pravděpodobně daleko vyšší.
A o twitteru už víte, že jsme na něm aktivní. Byli bychom rádi, kdyby byli více aktivní odboráři, protože to je věc, kterou považujeme za nutnou, vhodnou. A vážení, to je pravicové prostředí a pojďme je ovlivnit. Jestli jste na facebooku, twitter není pro vás žádný velký problém. Ale jde o to, že tam se děje spousta diskusí a pojďme ho společně ovlivnit.
Tam je ryze pravicové prostředí a můžu vám říct, že to je někdy hodně drsné, ale je to úplně jiná entita. Jsou to novináři, politici, tam se ovlivňuje veřejné mínění. Viz ta anketa, o níž jsme tady před chvíli říkali, která se tam teď děje. Takže takto vypadá ten hlavní profil ČMKOS. Já také jsem na twitteru, Vašek Procházka je na twitteru, takže můžeme vám i poradit, pokud byste chtěli, ale je to velmi intuitivní.
Nová publikace Hospodaření odborových organizací. Věřím, že celá řada z vás to už využila a pokud ne, tak Sondy jsou přítomny, takže je můžete využít, včetně Sond jako takových. A hlavní témata tady máte tak jednoduše, takže si je určitě můžete přečíst, protože si myslím, že to je možná lepší forma, než o tom dlouze povídat. Ta hesla jsou pro vás naprosto známá, takže ti, co ještě nepřemýšleli, proč být v odborech, tak doufám, že tak budou činit ve stále větším a větším počtu a my jsme připraveni s vámi skutečně spolupracovat po všech stránkách. Od toho tady také jsme, proto si také Konfederaci platíte, abychom pro vás pracovali. Toto jsou všichni spolupracovníci.
A pokud v závěru mohu něco říct, tak děkuji, že jste to přežili, ale ono těch věcí je obrovské množství a snažíme se vám aspoň tak ukázat, že činnost odborů v České republice – ČMKOS je činností, na kterou můžete být pyšni a můžete být hrdí. A můžu vám říct, že odezva na aktivity ČMKOS, na vaše aktivity, je obrovská a velmi pozitivní. Naše profesionalita se opravdu ukazuje všude, ale někdy je tu malý problém, hlavně časový. Ten je samozřejmě nejdůležitější. Takže z tohoto pohledu děkujeme za podporu, děkujeme za to, že to všechno tak zvládáme, ale jasné je, že tady platí – jeden za všechny a všichni za jednoho. A já bych vám v závěru té prezentace chtěl poděkovat za to, co děláte pro odbory, protože bez každého jednoho člena a členky bychom tuto práci nikdy dělat nemohli. Děkuji za pozornost.
