Začněme obvyklou otázkou: Jak se daří českým stavbařům?
Pořád jsme doufali – a svaz podnikatelů doufá ještě teď – že protože je před volbami, bude se vláda snažit přes stavebnictví řešit ekonomický růst. Vláda přijala tzv. prorůstová opatření, to je pravda, na papíře je pár věcí, které se našeho odvětví týkají. Ale když nechám stranou Temelín, který je spíše otázkou budoucnosti, bylo by pro nás významnější, kdyby vláda místo hezkého papíru, kde píše, že bude podporovat dopravní infrastrukturu, řekla, kolik konkrétně dá navíc proti tomu, co má schváleno ve státním rozpočtu.
Navrhovali jsme, aby členové vlády dali alespoň tolik, kolik navrhoval jejich vlastní NERV. Pokud jde o bytovou výstavbu, slyšeli jsme jen vágní příslib, že ji budou podporovat. Nakonec přidali 500 milionů, aby mohl ještě chvíli jet program Panel. To je samozřejmě nedostačující.
Je potřeba, aby vláda už v těch krátkodobých opatřeních rozjela věci, které se připravovaly už dříve. Investoři na ně byli připraveni. Mám na mysli opravy a zateplování panelových domů, a pokud jde o dopravní infrastrukturu, slíbených pět miliard na opravy děr na silnicích je už vlastně pasé. Ty už mohly být proinvestovány. Teď v důsledku povodní bude muset vláda sáhnout do měšce o hodně hlouběji.
Nečasův kabinet vás patrně nepřesvědčil o svých národohospodářských schopnostech…
Dosavadní vládní politika je naprosto nepochopitelná. Nebojím se říci zločinná. Zbytečně přispěla k tomu, že máme 600 000 nezaměstnaných. Určitě by jich nebylo tolik, ani ve stavebnictví. Vždyť nyní jsou propouštěni i lidé, které firmy budou jednou pracně znovu hledat! Je to velká škoda, ale je to realita. Jestli chce nyní vláda situaci řešit, musí premiér začít být premiérem. Nemůže jen slibovat, ale musí začít konat. Pokud ministr financí konat nechce, tak musí mít jiného ministra financí. Vláda už nemůže dál před médii hrát hru na prorůstová opatření. Možnost zakázek na příští rok tady je.
V dlouhodobé perspektivě ale vkládám naděje až do nové vlády, která vzejde z voleb. Odbory i podnikatelé mají stejná očekávání: Vláda musí na čtyři roky, po které bude u moci, přijmout jasnou ekonomickou koncepci. Chápu, že v tržním hospodářství nemůže vláda vyřešit všechno, ale koncepci mít musí. Uchazeči o stavební zakázky by měli vědět, kolik vláda uvolní finančních prostředků, na které projekty, abychom měli alespoň střednědobou koncepci. A podle ní sestavit státní rozpočet, nikoli aby se sestavoval jako účetní kniha s tím, že ušetřit se musí za každou cenu. Pak se může projevit multiplikační efekt stavebnictví, a rozhýbat ekonomika. Firmy se musejí přizpůsobit, ale impuls musí dát stát. To neznamená, že všechno musí jít ze státního rozpočtu. Třeba sociální bydlení může být věcí krajů a měst. Ale stát pro ně musí vytvořit programy a podmínky. A ty tady byly!
Proč už nejsou?
Státní fond rozvoje bydlení to umí. Ale tvrdím, že Kalousek tyto nástroje úmyslně umrtvil. On za to nese hlavní odpovědnost, včetně té své strany, která se nyní tváří jakoby nic. Šokuje mě, že někteří lidé z tzv. inteligence ji podporují. Samozřejmě, že není na kulturu, školství a zdravotnictví, když je hospodářství v krizi.
Tvrdím, že by se měl využít potenciál, který máme v osobě prezidenta Zemana. Jako jediný z politiků – mrzí mě, že ti opoziční to zatím neuměli – jasně zformuloval, že prioritou musí být řešení nezaměstnanosti, tzn. nastartovat ekonomický růst. Všechno ostatní by mělo následovat. Tvrdím, že tato vláda toho schopná nebude a zbytečně se ztratí další rok. Přitom má premiér šanci využít krize na pražském magistrátu a ministry, kteří podporu růstu brzdí, z vlády odstranit. Prezident by proti tomu jistě nebyl. Jinak, opakuji, ztratíme rok času a to bude zničující, protože ve stavebnictví to znamená další tři roky.
Dokáže to Petr Nečas?
Premiér teď má odpovědnost za nastartování růstu. Tzv. reformy by měli zastavit a věnovat se prioritně ekonomice. V tom je shoda odborů se zaměstnavateli. Ve volební kampani by pak měla probíhat diskuse o tom, jak občané vidí penze, jestli chtějí privatizované zdravotnictví – platit pojištění a ještě přímo lékařům. Aby se nevyráběly zástupné kauzy, viz pan Putna, ale aby se hovořilo o daních, jak je chceme rozdělovat. Jaký chceme penzijní systém, školství…
To je legitimní diskuse a politické strany by měly jít s barvou ven. Vzpomeňte si, co všechno natlachaly Věci veřejné! A jak se lidé nechali nachytat. Bojím se, aby se to neopakovalo. Vznikají různá sdružení, hnutí, a všem jde jen o to, jak se populisticky dostat k moci. Je třeba říkat: navrhujeme to a to, vezmeme na to tam a tam, proto je legitimní diskuse o daních.
Toho asi pravice není schopna.
Najednou zjistili, že trh nevyřeší všechno. Před osmi lety jsme jim to říkali. Teď chtějí řešit sociální bydlení. Tady varuji před »českou cestou«. Okopírujme to, co funguje v Rakousku, protože všechny naše vlastní cesty vedly jen k tunelování a k ničemu dobrému. Proč nepřevzít to, co funguje, s čím jsou zkušenosti?
Mohou odbory nějak přispět změně hospodářského klimatu?
Pro náš odborový svaz je nyní důležité, aby odbory aktivně vstoupily do volební kampaně. Diskutuji o tom s předsedy a snažím se přesvědčit ČMKOS. Občané si musejí uvědomit, že když přijdou k volebním urnám, budou nadcházející volby hodně průlomové. Jestli se nechceme dostat do ještě větších problémů, musíme změnit politickou reprezentaci.
Stavbaři do toho půjdou. Začal jsem už oficiálně jednat se sociální demokracií, chci se sejít s KSČM, protože to jsou opoziční strany. Jestli nám budou schopny říci, jakým způsobem chtějí v dalších čtyřech letech podpořit dopravní infrastrukturu, bytovou výstavbu, aby se dostala alespoň do kondice, v níž byla, když končila Zemanova vláda. Ale hlavně, jak to budou řešit a kde na to vezmou. Podporujeme prezidentův návrh na vznik ministerstva veřejných prací, aby byly soustředěny na jednom místě. Aby se minimalizovaly ztráty a korupce. O tom by měla být volební kampaň.
Od roku 2008 přišlo o práci ve firmách nad 50 zaměstnanců, kde jako odbory nejvíce působíme, 10 000 lidí. Kmenových zaměstnanců, kteří o práci přijít nemuseli, kdyby vláda řešila zaměstnanost, a nikoli církevní restituce a privatizaci zdravotnictví. Teď se Kalousek, po doporučení MMF a Evropské komise, probudil a prý začne dělat prorůstová opatření. Vždyť lže! Ať řekne konkrétně: Změním zákon o státním rozpočtu a vyčlením v něm prostředky.
O politice to bude čím dál víc. Demonstrace nám nebyly nic platné, vláda se drží zuby nehty. Kdyby tam po volbách měla zůstat tato nebo jen mírně obměněná garnitura, byla by to pro nás tragédie. Musíme to lidem stále vysvětlovat. Bylo by dobré, kdyby do toho vstoupili i podnikatelé. Ti jsou ale opatrní.
My ale řekneme lidem, aby volili strany, které zaručují práci a rozvoj této země.
Jiří NUSSBERGER
