VZO OS STAVBA ČR

V době, kdy vláda škrtá, snižuje valorizaci důchodů i platy ve státní správě a zvedá daně, ministerstvo práce navrhlo zvýšit platy ústavních činitelů a soudců. Ačkoli v roce 2010 krátce po nástupu vlády Petra Nečase politici slibovali, že jejich platy zůstanou zmrazeny nejméně do roku 2014, od ledna příštího roku by mělo přijetím tohoto návrhu zmrazení skončit, a navíc by měly platy poskočit i o desetitisíce korun měsíčně výš.

Předpokládá to návrh novely platového zákona, který na čtvrteční jednání vlády poslal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Předlohu tohoto návrhu má Právo k dispozici.

Poslanci, jejichž nynější základní hrubý plat je 55 900 korun, by měli brát 66 700 korun. Ministr by si z dnešních 106 600 polepšil na 127 200 Kč a premiérův plat by se zvýšil z 150 100 na 179 tisíc korun. Nejvyšší změnu by měl zaznamenat na svém účtu prezident, který by místo 186 300 korun měl dostávat 222 200 Kč.

Úměrně tomu vzrostou i zdaňované náhrady těchto činitelů. U zákonodárců se nyní pohybují mezi 29 000 a 39 400 korunami, zvednout se mají na 34 600 až 47 000 korun. Ministr má místo 15 600 dostávat 18 600 Kč, premiér místo 19 200 Kč napříště 22 900 korun. Prezidentovi bude náležet již nikoli 173 300, ale 206 800 korun.

Soudci si tolik nepolepší

Také soudci, jejichž úspěšné stížnosti k Ústavnímu soudu se staly záminkou k nové úpravě platů nejen jejich, ale i politiků, mají dostat víc. Jejich růst nebude tak pronikavý, jako u politiků, neboť na základě stížností jednotlivých soudců Ústavní soud již loni rozhodl, že stát musí jejich snížené platy dorovnat na úroveň roku předcházejícího.

Po případném schválení návrhu ministra Drábka by se platy soudců, které se nyní pohybují od 51 900 do 88 600 Kč, zvedly na rozpětí od 54 400 po 113 400 korun. Náhrady soudci nemají, náleží jim jen příspěvek na literaturu, který se jim zvýší o dvě stovky na 3400 korun.

Prý za to může Ústavní soud

Platy ústavních činitelů a soudců se již 17 let vypočítávají jako trojnásobek mzdy v nepodnikatelské sféře. Od loňska je to již jen 2,5násobek. Právě toto snížení ale soudci napadli u Ústavního soudu. Ten jim dal za pravdu a snížení, které bylo přijato v rámci úsporných opatření vlády a mělo platit až do konce roku 2014, zrušil. Ponechal na vládě, aby navrhla jiný poměr, a odložil účinnost svého rozhodnutí až do konce letošního roku.

Drábkův úřad proto nyní přichází – podle něj – s přijatelným kompromisem: platy ústavních činitelů i soudců se od 1. ledna 2013 budou vypočítávat pro všechny stejně – jako 2,7násobek mzdy v nepodnikatelské sféře.

„Takové řešení lze považovat za krajní pro udržení společné právní úpravy a vyjádření rovnosti všech tří státních mocí v oblasti platů,“ tvrdí Drábkův úřad v odůvodnění návrhu.

Platový základ 61 tisíc

Pro příští rok by tak měla být platová základna, od které se různými koeficienty, stanovenými zákonem, vypočítávají základní hrubé platy poslanců a senátorů, členů vlády, prezidenta republiky, soudců obecných i Ústavního soudu a třeba i členů NKÚ, mediální rady či Rady Českého telekomunikačního úřadu, pevně stanovena na 61 713,90 Kč.

Nyní je to u politiků o deset tisíc korun méně, u soudců o pět tisíc méně.

Rozmrazení platů bude do budoucna znamenat postupný růst platů těchto všech lidí, neboť nastoupí jejich každoroční valorizace na základě vývoje mezd v nepodnikatelské sféře.

Soudci tak svými stížnostmi a neústupností, se kterou brání své platy, de facto pomohou k vyšším platům i politikům, kteří se s nimi „svezou“.

Soudci jsou dál nespokojení

S Drábkovým návrhem i přes „kompromisní řešení“ nesouhlasí ministerstvo spravedlnosti, a nelíbí se ani soudcům. „MS nesouhlasí s 2,7násobkem průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře, ale požaduje pro soudce trojnásobek této veličiny. Tato připomínka zůstává předmětem rozporu,“ uvádí Drábkova předkládací zpráva pro vládu.

Za stanoviskem ministerstva, které vypracoval úřad ještě pod vedením Jiřího Pospíšila, stojí také Soudcovská unie, místopředseda Nejvyššího soudu i prezidentka Unie státních zástupců. „Ve svých stanoviscích podpořili MS, avšak zdůraznili prioritu zachování společné právní úpravy platů představitelů všech tří státních mocí na shodných principech,“ dodává Drábek.

Soudci argumentují, že na rozdíl od politiků nemohou nijak zvyšovat své příjmy např. podnikáním. Není tedy vyloučeno, že se proto opět budou v následujících letech domáhat dorovnání svých platů u Ústavního soudu a vláda i parlament se budou muset k této otázce opět vracet.

Ministerstvo práce nepřistoupilo ani na návrh vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM), která žádala do zákona vložit pojistku proti snížení platů soudců v případě, že by klesla úroveň mezd v nepodnikatelské sféře. „Založilo by to možnost rozdílné výše platové základny pro soudce a ostatní představitele státní moci v jednom zákoně,“ tvrdí Drábek.

Marie Königová, Právo